Vysokoškolských studentů už roky ubývá, je málo dětí

Analýza

Zájem o studium na vysokých školách je pořád značný. Počet studentů ovšem už několik let po sobě klesá. Ukazují to statistiky ministerstva školství, podle něhož je důvodem relativně malý počet mladých lidí. Výjimku mezi ubývajícími studenty tvoří pouze lékařské obory, mírně přibývá rovněž dívek v technických oborech.

Zájem o studium na vysokých školách je pořád značný, počet studentů však už několik let po sobě klesá.

Do roku 2010 nárůst, od té doby pokles. Studentů vysokých škol v posledních sedmi lety neustále ubývá. Do zmiňovaného roku 2010 se přitom jejich počet během předchozích deseti let prakticky zdvojnásobil. Zatímco před sedmi lety studovalo v Česku podle údajů ministerstva školství téměř 400 tisíc vysokoškoláků, zkraje letošního roku, ze kdy jsou poslední souhrnná data, to bylo už jen 311 tisíc.

ZÁJEM JE I MEZI CIZINCI

Podle ministerské mluvčí Jarmily Balážové jsou za poklesem především změny v demografickém složení obyvatelstva. Konkrétně jde o dlouhodobý pokles devatenáctiletých, což je nejčastější věk pro zahájení vysokoškolského studia. Jsou tu ovšem i další důvody. Mezi ně patří třeba to, že ubývá počet zájemců o studium mezi třicátníky.

Podle školského experta Bohumila Kartouse ze společnosti EDUin však nelze říci, že je o vysokoškolské studium v posledních letech menší zájem než dříve. „Procento těch, kteří se v daném populačním ročníku na vysoké školy hlásí, kontinuálně stoupá, nyní již pravděpodobně dosáhlo svého vrcholu,“ soudí Kartous. Zájem o české vysokoškolské vzdělání je rovněž mezi cizinci, jichž každoročně přibývá, i když se nárůst v poslední době zpomalil.

SOUKROMÝM ŠKOLÁM UBÝVAJÍ STUDENTI VÍCE

Zajímavé srovnání pak nabízí vývoj počtu studentů u veřejných a soukromých škol. Zatímco v prvním případě zaznamenaly statistiky od roku 2010 úbytek v počtu studentů o 17 procent, v případě soukromých vysokých škol klesl počet studujících za stejné období téměř o polovinu.

Jedním z důvodů je podle ministerstva školství zvýšení šance na přijetí na veřejných vysokých školách – právě díky menšímu počtu zájemců o studium. Středoškoláci včetně gymnazistů dávají obecně přednost před veřejnými vysokými školami, protože je pokládají za prestižnější.

LÉKAŘSKÉ FAKULTY VÝJIMKOU

Výjimkou z obecného trendu tvoří lékařské fakulty, které jako jediné napříč republikou zaznamenávají neustálý mírný přírůstek studentů. Podle statistik jich od roku 2010 přibylo o necelých osm procent. „Díky vysoké prestiži zdravotnických povolání ve společnosti je po těchto oborech stále vysoká poptávka, demografické výkyvy se zde proto tolik neprojevují,“ uvedla mluvčí ministerstva školství.

Druhou výjimku tvoří obory zaměření na informační technologie – těm studenti neubývají, ale ani nepřibývají. Jsou dlouhodobě na zhruba stejné úrovni. Naopak pokles zaznamenávají v posledních letech také technické obory. Zatímco v Ostravě nebo Liberci byl za posledních sedm let zhruba třetinový, pražské ČVUT a brněnské VUT zaznamenaly pokles o patnáct, respektive deset procent.

VZTAH S ABSOLVENTY

Tento jev se úzce dotýká i firem, které spolupracují s vysokými školami a zajišťují jejich studentům potřebnou praxi. Jednou z nich je i brněnský koncern ZKL. „Snažíme si tak vytvářet vztah s budoucími absolventy. Obecně zaznamenáváme sníženou odezvu na většinu nabídek práce napříč obory, je to ovšem dáno i současnou situací na trhu práce,“ řekla personální ředitelka společnosti Lada Serreli.

Statistiky přitom ukazují, že ubývá především technicky orientovaných studentů – mužů. Naopak počet žen studujících technické obory ve dvou největších českých městech od roku 2010 stoupl o téměř deset procent, celostátně se pak podíl studentek v těchto oborech zvýšil za stejné období o čtyři procenta.

Zda bude pokles počtu vysokoškoláků pokračovat i v budoucnu, záleží na mnoha faktorech. Ten v posledních letech klíčový však naznačuje, že by mělo dojít k obratu. „Českých studentů rapidně ubývat nebude, pokles populačních ročníků se nyní zastavil, naopak nastane velmi mírný růst,“ odhaduje školský expert B. Kartous.

Zavřít reklamu ×
  1. Jedním z důvodů je podle ministerstva školství zvýšení šance na přijetí na veřejných vysokých školách – právě díky menšímu počtu zájemců o studium. Středoškoláci včetně gymnazistů dávají obecně přednost před veřejnými vysokými školami, protože je pokládají za prestižnější.
    Přečetl si autor pořádně svůj článek? Možná jsem hloupý já, protože téhle větě nerozumím.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.