Deklarovaným cílem je zvýšení bezpečnosti v EU a boj proti terorismu. Co je ale v tomto návrhu opravdu rozumné, co je holý nesmysl a jaký je skutečný cíl této normy? Přípravu jednotné regulace držení zbraní nicméně v každém případě provází celá řada nejasností, podivností a nesmyslů.

Základní otázkou pro analýzu návrhu Evropské komise (EK), která ze které musí vycházet regulace zbraní, pokud má mít smysl, zní: Jak útočí teroristé, nejen v Evropě? Doplňující otázky jsou, čím útoky páchají a kde si to opatřují? Pokud budou otázky položeny jinak, dojde nutně ke zkreslení odpovědí a tedy i řešení v navrhované směrnici.

Odpověď je široká: Jakkoli, aby jim to přineslo co největší publicitu. Jakkoli, aby zabili co nejvíc lidí.  Ideálně oboje dohromady. Proto zabili v Paříži kněze přímo v kostele, proto zabíjeli žáky židovské školy, proto zaútočili na několik vojáků (nikoliv ve službě a se zbraní).

Věděli, že o takových útocích budou média spolehlivě referovat, i když obětí je málo. Útoky s masovým dopadem páchají v hromadné dopravě (Londýn, Madrid), na sportovních stadionech (zatím naštěstí neúspěšně), nebo na promenádě či na trhu (Nice, Berlín).

A čím teroristé útočí? Odpověď je podobně široká. Nožem, sekerou, pistolí, útočnou puškou, výbušninou, nákladními automobily. Většinu zbraní si opatřují nelegálně. S výjimkou útoku na klub Bataclan v Paříži, kde použili samopaly, které s největší pravděpodobností koupili jako znehodnocené na Slovensku. A také několika dalších případů, kdy zabíjeli samopaly kalašnikov nebo škorpion…

BRUSELSKÉ PŘEDSTAVY

Podívejme se nyní na to, z jakých pozic k terorismu přistupuje EK. Bude z toho také zřejmé, zda si Komise a její úředníci správně položili „vstupní otázky“. Projednávaná směrnice totiž mimo jiné požaduje, nebo původně požadovala:

–      Policejní evidenci znehodnocených zbraní, plynových pistolí, zbraní na slepé náboje (pro film, divadlo), vzduchovek, replik pušek i muzejních exponátů. Ty budou spadat do jiných kategorií než dosud. Kvůli změně kategorie ale k jejich držení bude třeba získat zbrojní průkaz.

–          Omezení kapacity zásobníků u poloautomatických dlouhých zbraní na 10 nábojů, u krátkých na 20 nábojů.

–          Zákaz prodeje zbraní se sklopnou nebo teleskopickou pažbou.

–          Přísnější pravidla pro deaktivaci zbraní.

–          Přísnější podmínky pro udělení výjimek pro získání útočných pušek.

„Stávající evropská pravidla o střelných zbraních platí od roku 1991 a po sérii teroristických útoků v Evropě je potřeba řešit jejich nedostatky ještě urgentněji,“ zdůvodnil návrh slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Slovensko, jako nynější předsednická země Unie, totiž vedlo vyjednávání.

„Samozřejmě, že jsme chtěli jít dál, ale jsem přesvědčen, že i stávající dohoda je milníkem v kontrole zbraní v EU,“ řekl v prosinci šéf EK Jean-Claude Juncker. Komise také podle své tiskové zprávy lituje, že nebyl přijat její návrh omezit zásobníky také pro krátké poloautomatické zbraně jen na deset nábojů.

JAKÝ BUDE PŘÍNOS?

Co z navrhovaných kroků může vést ke skutečnému zvýšení bezpečnosti občanů Evropské unie? Vzhledem k tomu, že není známo, že by některý z teroristů vlastnil zbrojní průkaz a použil ke svým zločinům zbraň, kterou si díky němu koupil (na tom se v budoucnu těžko něco změní), reálný dopad bude mít jediné nařízení – o policejní evidenci a nutnosti mít zbrojní průkaz i na deaktivovanou zbraň.

Všechny ostatní prosazované kroky nemají pro boj s terorismem praktický význam. Praktický význam mají pouze v jiném boji. V boji proti tomu, aby Evropané vlastnili jakékoli střelné zbraně.  Což se zdá být skutečným cílem Komise. Projednávaná směrnice, která by se měla schvalovat v březnu, má být prvním krokem.

Protože jak jinak si např. vysvětlit to, že Komise původně požadovala, aby i k vlastnictví vzduchovky byl třeba zbrojní průkaz? Teroristům by to přeci bylo úplně jedno. Jen kluci v celé Unii by přišli o svoji tradiční první střelnou zbraň, kterou si v životě vyzkouší. Ale v očích eurokomisařky Federiky Mogheriniové a dalších zapřisáhlých odpůrců zbraní by to jistě přispělo k „mentální demilitarizaci“. K tomu by však projednávaná norma neměla sloužit.

KOMISI JINÉ NÁZORY NEZAJÍMAJÍ

„K velké škodě celé debaty bohužel jednáme od stolu, aniž bychom od Komise dostali nějaké relevantní podklady dokazující efektivitu navržených opatření, argumenty, které by nás přesvědčily, že jednotlivé kroky mají smysl. Právě absenci jakékoli dopadové studie Komisi velmi vyčítám,“ popsala portálu Finančního a ekonomického institutu (FAEI.cz) probíhající proces europoslankyně Dita Charanzová, která je stínovou zpravodajkou této normy za liberální frakci ALDE.

„Nejsem fanatický fanda zbraní, sama zbraň nevlastním, ale v principu nemohu přijmout, že zde zasahujeme do osobních svobod lidí, kteří už dnes splňují velmi přísná kritéria,“ přiblížila svůj postoj.

Výhrady vůči způsobu projednávání normy má i další český europoslanec Jiří Maštálka. Ten sice konstatuje, že „některé absolutní nesmysly z pera Komise se podařilo alespoň zmírnit“, nicméně stejně jako Charanzová zastává k návrhu odmítavý postoj.

„Osobně vidím největší problém v tom, že se rozhoduje pod politickým tlakem a přitom absolutně nevíme, jaká budou mít navrhovaná opatření efekt,” řekl Maštálka portálu FAEI.cz.

„V průběhu projednávání byl velmi patrný politický tlak a snaha o to přijmout text co nejdříve a v co nejrestriktivnější podobě, ale přitom jsme nedostali žádnou studii dopadu opatření,“ potvrdila jeho slova Charanzová. Oba europoslanci se zároveň shodují na tom, že Komise nebere v úvahu jiné názory, než její vlastní.

„Komise se nevypořádala s reakcemi občanů EU, kterých dorazilo v rámci takzvané veřejné konzultace na 28 tisíc!“ zdůraznila europoslankyně. „Víme, že proběhla řada konzultací s odborníky i veřejností – jen já denně dostávám desítky emailů – nicméně na výsledky těchto konzultací nebyl brán zřetel,” doplnil její kolega.

JEDEN PŘÍKLAD ZA VŠECHNY

O tom, jaký reálný smysl mají současné regulační nápady Evropské komise, asi nejlépe vypovídá ten s omezováním kapacity zásobníků pro civilisty. Ta by u tzv. dlouhých zbraní měla být maximálně 10 nábojů, u krátkých pak 20 nábojů. Podle představ bruselských normotvůrců terorista kvůli tomu bude muset častěji nabíjet a zraní tak nebo zabije méně lidí. A navíc bude mít i nevýhodu proti zasahujícím policejním jednotkám, které budou mít ve svých zbraních standardní zásobníky na 30 ran. Zní vám to logicky?

Vzpomeňte si, kdy jste naposledy četli o teroristovi, který absolvoval zkoušky na zbrojní průkaz a svůj samopal si koupil legálně? Že o takovém případu nevíte? Nejste sami. Odpověď na otázku, jak omezení kapacity zásobníků legálních zbraní omezí teroristy s nelegálními zbraněmi, hledala také Dita Charanzová. Ovšem nikdo z komise jí na ni nedokázal odpovědět.

„To je otázka, kterou jsem sama v průběhu jednání opakovaně kladla. Předkladatelé Evropská komise, nedokázali z mého pohledu toto opatření dostatečně vysvětlit. Sama nevidím v takovém kroku žádné racionální opodstatnění v boji s terorismem nebo s černým trhem se zbraněmi, což byly a snad by stále měly být hlavní záměry přijetí této směrnice,“ řekla redakci FAEI.cz europoslankyně.

PODSTATA REGULACE

Evropská komise, jak se zdá, chce především vykázat činnost „v boji s terorismem“. Od vraždění v pařížské redakci Charlie Hebdo i od střelby v pařížských ulicích a klubu Bataclan již uplynul více než rok a Unie se nezmohla na žádnou hmatatelnou ani viditelnou odpověď. Proto podle zasvěcenců nyní tak tlačí na rychlé přijetí jednotné regulace.

Výsledkem roční snahy je norma, ve které je rozumného pomálu – přísnější podmínky pro prodej deaktivovaných zbraní a ztížení získání původně vojenských pušek, zákaz sklopné a teleskopické pažby. Vše ostatní je fakticky „bojem“ s občany států Unie.

„Komise by nejradši zakázala naprosto všechno, co se zbraní týká, v domnění, že našla řešení problému, s čímž já od počátku nesouhlasím a nikdo mě zatím nepřesvědčil o opaku,” poznamenal v  souvislosti s návrhy Komise europoslanec Maštálka.

Zakladatel psychoanylýzy a pacifista Sigmund Freud by to nepochybně i dnes komentoval stejnými slovy: „Strach ze zbraní je znakem sexuální a emocionální nedospělosti.“