Jde o rozumný návrh, protože poměrně vysoké zdanění práce je jedním z největších omylů tuzemského daňového systému. Šlo by o relativně citelné, oproti stávající situaci více než čtvrtinové snížení příslušné daňové zátěže. V náročné době, kterou česká ekonomika prochází, ji dodá žádoucí vzpruhu.
Bohužel, jak už bývá u podobných návrhů zvykem, není jasné, kde na to vláda vlastně vezme. Pokud totiž nepředloží adekvátní úsporná opatření, kterými se snížení daně bude financovat, o žádné snížení daní ve výsledku jít nemusí. Vzniklý dluh totiž bude placen nakonec opět z daní, byť zřejmě jiných, než je daň ze mzdy.
Každý zaměstnanec by si ovšem zrušením superhrubé mzdy, které jako první navrhovala opravdu ODS, v průměru polepšil o 20 736 korun. To by podpořilo jeho spotřebu a pomohlo roztočit kola české ekonomiky, jež jsou – a budou – zatuhlá v důsledku koronavirové krize. Nyní se patnáctiprocentní daň vypočítává ze superhrubé mzdy, což dopovídá sazbě zdanění hrubé mzdy ve výši 20,1 procenta.
Nově by se patnáctiprocentní daň vypočítávala z nižšího základu, neboť superhrubá mzda by se zrušila. Patnáctiprocentním zdaněním své hrubé mzdy, a nikoli tedy už mzdy superhrubé, by si každý zaměstnanec s průměrným platem 34 tisíc korun hrubého v průměru polepšil o více než 1700 korun měsíčně, tedy téměř 21 000 korun ročně.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
