Výjimkou jsou povětšinou mladí lidé, kteří se již dokážou ve slovní akrobacii finančních ústavů orientovat, neváhají zrušit svá konta u zavedených finančních domů a založit si nová. Stačí postát u bankomatu bezpoplatkových bank. Starší generaci u nich nepotkáte. Nemalý podíl na tom ovšem mají notebooky, laptopy a dnes už i mobilní telefony.
V roce 2011 vydělaly banky na svých poplatcích 50 mld. Kč. O rok později, po nástupu nových bank, jim tento zisk klesl, ale pouze o necelou miliardu korun. V roce 2013 se zisk bank z poplatků opět zvýšil na 49,85 mld. Kč a teprve loni klesl na 48,99 mld. Kč. Tentokrát se ale zdá, že se jedná o trend a nikoli o sezónní výkyv.
Dokládá to průzkum společnosti SANEP zveřejněný na serveru www.bankovnipoplatky.cz, který uvádí, že zatímco v roce 2012 označilo Českou spořitelnu za svou hlavní banku 30,4 % lidí, letos už to bylo jen 25,7 %. Podobné ztráty zaznamenala většina kamenných bankovních domů, například KB pokles z 12,7 % na 8,9 % nebo ČSOB z 10,6 % na 9,6 %.
Profitovali zejména malí dravci. Air Bank za stejné období začalo za svou hlavní banku považovat 3,9 % lidí, zatímco v roce 2012 to bylo pouhých 0,6 %. U Zuno banky se toto číslo zvýšilo z 0,5 na 1,2 %, u Sberbanky z 0,4 na 1,1 %. Stejným tempem se rozběhly i některé velké ústavy, jež pochopily strategii malých dravců a zavedly účty bez poplatků. Raiffeisenbank, UniCredit Bank nebo GE Money Bank.
Poplatky za vedení účtů, případně za každou transakci, se staly nejviditelnějším nešvarem nové doby. Starší generace si pamatuje, že někdejší Československá státní spořitelna u vkladních knížek žádné takové poplatky neměla. Lidem se tak dostala pod kůži samozřejmá úvaha: „Já bance půjčím peníze a ona mi za tuto službu zaplatí.“
Zahraniční majitelé bank, kteří po převratu vtrhli na „divoký východ“, se pod rouškou nových technologií pokusili tuto tradiční úvahu Čechů vymazat z jejich paměti. Současné dění na bankovním trhu však naznačuje, že se jim to ani po 20 letech tak úplně nepodařilo.
