Paliva zlevňují zhruba od poloviny července, benzín byl naposledy levnější letos před takřka třemi roky v říjnu 2021, tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, nafta pak loni na začátku srpna, kdy ovšem ještě dozníval efekt nižší spotřební daně z ní.
Pohonné hmoty přitom zlevní i v příštích sedmi dnech, a to o přibližně 30 haléřů na litr. V posledních zhruba dvou týdnech totiž ropa Brent přešla z poklesu spíše ve stagnaci, ovšem pří mírně posilující koruně vůči dolaru.
Kombinace těchto dvou efektů a současně setrvačnost dopadů předchozího vývoje povede právě ke zmíněnému zmírnění razance poklesu cen pohonných hmot v Česku. Cena ropy Brent ovšem i tak letos klesá, a to přibližně o 3,7 procenta.
Předminulý týden dokonce ropa Brent uzavřela pod hodnotou 70 dolarů za barel, což se stalo vůbec poprvé od roku 2021. Ropa zlevňuje kvůli přetrvávajícím obavám z poměrně slabé globální poptávky po ní, dané v prvé řadě slabším než předpokládaným hospodářským růstem Číny.
Zlevňování pohonných hmot je obecně dobrou zprávou pro vládnoucí politiky, nejen v Česku. Mohou zlevnění vydávat za svůj úspěch, ačkoli příčinou je nyní zejména ekonomické zadrhávání Číny, největšího dovozce ropy na světě. Levnější pohonné hmoty jsou tak spíše odrazem neúspěchu čínského lídra Si Ťin-pchinga.
Náramně propad cen ropy hraje do karet kandidátce na Bílý dům Kamale Harrisové. Ropa totiž příliš neroste ani po středečním větším než očekávaném snížení úrokových sazeb americké centrální banky – první redukci od roku 2020.
Ropa tedy klesá, zatímco akcie v USA i ve světě obecně rostou. Pro Harrisovou ideální, ne úplně běžná (ropa se často cenově vyvíjí v tandemu s akciemi, pozn. aut.) kombinace. Američané si připadají bohatší, a navíc ještě cestují levněji, což ona může pár týdnů před volbami vyložit jako dvojí úspěch nynější administrativy, jejíž je viceprezidentkou.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
