
Nadále platí, že Češi více platí bezhotovostně (výběry z bankomatů meziročně poklesly o 27 %). Růst on-line nákupů (e-shopy) zpomalil na 34% a víceméně se vrátil na předcovidové úrovně. Ale nákupy jídla přes internet (+193 %) nebo on-line objednávky v restauracích (+326 %) ukazují, že v některých oblastech nám digitální svět vyhovuje více.
Čína jako první do epidemie spadla a jako první se z ní dostává. Meziroční růst průmyslu o čtyři procenta v dubnu potvrzuje, že průběh výroby v Číně má tvar ostrého V. To může být pozitivní zpráva pro ekonomiky EU a USA: Pokud jsou podniky a pracovní místa zachráněné, tak oživení výroby může být relativně rychlé. Nicméně maloobchodní tržby v Číně poklesly i v dubnu (meziročně o osm procent). To na druhé straně potvrzuje, že i přes otevření obchodů se do nich lidi automaticky nevracejí tak rychle a průběh může mít podobu spíše U.
Důvodem jsou samozřejmě obavy z nákazy a obavy z nižších příjmů. I tento průběh je poučný pro USA a EMU, protože jasně ukazuje, že bez obnovení důvěry lidí v těchto dvou oblastech, bude oživení pomalejší.
Průzkum mezi Brity, který ukazoval, že například zajít po otevření do restaurace nebo hospody bude pro více než polovinu Britů nekomfortní. Podobný průzkum mezi Američany ukazuje podobný průzkum pro USA s podobnými výsledky.
Mimochodem, obecně se má za to, že až plošné karantény, které zavřely obchody, zvrátily průběh počtu nakažených a počtu obětí. Nicméně karetní transakce ukazují, že lidéomezili kontakty a návštěvy obchodů už před uvalením plošné karantény. Například data pro USA ukazují, že transakce klesaly ještě před nařízením uzavřít ekonomiku a dokonce klesaly i tam, kde k tomuto uzavření nedošlo. Podobný průběh najdeme například i v ČR (např. nákupy oblečení) nebo ve Švédsku.
A toto dobrovolné omezení kontaktů je jedním z důvodů, proč standardní epidemiologické modely SIR předpokládající fixní R0 (pozn. aut. – kolik lidí nakazí jeden nakažený) nadhodnocovaly průběh onemocnění Covid-19.
Tyto modely nepředpokládají, že R0 je ovlivněno chováním lidí, že je endogenní. Jinými slovy, modely SIR nepředpokládají, že lidé koukají na zprávy, a že pokud mají správné informace, tak dokáží své chování změnit a omezit například kontakty, izolovat se, začít nosit roušky.
A za druhé, R0 je výrazně ovlivněno super-přenašeči, respektive aktivitami, kde hrozí zvýšené riziko nákazy. Opět je potřeba mít správné informace. Studie z Číny ukazují, že třetina ohnisek nákazy vznikla z MHD. Další studie ukazují, že rizikovým místem jsou uzavřené nevětrané prostory. Zdravotní studie ukazují, jaké skupiny mají vyšší riziko nákazy a smrtnosti, což jim umožní se více izolovat…
Prostě informace jsou základ pro rozhodování. Proto je chybou, pokud vláda a státní úřady informace nechtějí sdílet s veřejností, protože to nutně vede k vyšším nákladům na zvládnutí epidemie. Součástí chytré karantény, která nám pomůže zvládnout další ohniska nákazy nebo druhou epidemiologickou vlnu, musí být dostatek informací. Bez nich nemůžeme být chytří.
A chytří potřebujeme být dlouhodobě: Světová zdravotnická organizace varovala, že může trvat až pět let, než se podaří Covid-19 dostat pod kontrolu.
Autor je hlavní ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)