Šetření, které pro společnost KRUK provedla agentura KANTAR TNS, se uskutečnilo v sedmi evropských státech – v Polsku, Rumunsku, Česku, Německu, Itálii, Španělsku a na Slovensku. V každé zemi odpovídalo tisíc osob. Průzkum srovnával odpovědi od zaměstnanců pracujících ve službách, obchodě, stavebnictví, dopravě a logistice, financích, IT, zdravotnictví, vzdělávání a uniformovaných složkách.

Kromě toho, že čtvrtina dotázaných má potíže s tím, aby se svým měsíčním příjmem vůbec pokryla všechny životní náklady, dalších 40 procent se dostává do finančních potíží, pokud musí uhradit nějaký nečekaný výdaj. Pouze necelé třetině lidí po zaplacení každodenních povinností zbývají peníze, které mohou spořit.

SPOKOJENÍ AJŤÁCI

V České republice hodnotí nejlépe svoji finanční situaci zaměstnanci v oboru IT a příslušníci uniformovaných sborů. Se svým příjmem naopak nevycházejí zaměstnanci ze sektoru prodeje a služeb. Na evropské úrovni se vnímání vlastní finanční situace v jednotlivých odvětvích velmi liší. Stejně jako v Česku i v dalších zemích hodnotilo nejlépe svou životní situaci „ajťáci“. Nejspokojenější jsou přitom tito specialisté ve Španělsku.

Mimochodem – podle dat portálu Platy.cz byla v roce 2017 průměrná celková hrubá měsíční mzda v IT necelých 43 500 Kč. V tomto oboru ale platí, že výrazné rozdíly jsou nejen mezi jednotlivými pozicemi, ale i konkrétními nabídkami a projekty. Například pozice IT architekt má největší průměrné ohodnocení (78 442 Kč), webmaster nebo správce počítačové sítě bere v hrubém více než dvakrát méně (30 000 Kč) a čtvrtina „ajťáků“ bere méně než 25 000 Kč měsíčně.

EVROPANÉ A ÚSPORY

A jak jsou na tom Evropané s úsporami? Zhruba polovina má podle průzkumu v nejlepším případě úspory ve výši tří měsíčních platů. Zajímavé jsou z tohoto pohledu výsledky z Německa: Ačkoli se tamní obyvatelé pokládají za spořivý národ, tři měsíční mzdy má našetřeno jen zhruba 46 procent lidí.

Průzkum rovněž ukázal, že v průměru 57 procent dotázaných Evropanů vidí finanční zabezpečení do budoucna jako jednu ze svých priorit. „V České republice na svoji budoucí finanční jistotu myslí především zaměstnanci z oblasti školství a finančních služeb,“ konstatovala Markéta Kolářová, mluvčí společnosti KRUK.

Šetřit si ovšem mohou dovolit zejména pracovníci z oblasti finančnictví a IT. „Právě úspory nás mohou v případě ztráty zaměstnání nebo nemoci zachránit před zadlužením,“ dodala Kolářová.