To je samo o sobě razantní utažení měnových podmínek, takže čekáme, že se růst klíčové sazby zastaví poblíž její neutrální úrovně, tedy 2,5 procenta (odhad Fedu, pozn. aut.). Inflace v USA dosáhla v březnu nejvyšší úrovně za více než čtyřicet let (8,5 % meziročně, pozn. aut.). V následujících měsících by ale již měla začít klesat.
Za celý letošní rok ji očekáváme na průměrných 6,6 procenta, v příštím roce by to mělo být 3,3 procenta, přičemž v dalších letech by se měla navrátit k cíli Fedu. Vzhledem k její současné výrazné akceleraci jsme náš odhad květnového zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky zvedli z 25 na 50 bazických bodů. Na konci letošního roku by tak klíčová sazba měla přesáhnout dvě procenta.
Spolu se zvýšením sazeb Fed v květnu oznámí i svůj plán na redukci obří bilanční sumy. Podle předběžných diskuzí by se portfolio Fedu mohlo snižovat až o 95 miliard dolarů měsíčně. To by znamenalo pokles bilanční sumy o zhruba jeden bilion dolarů ročně.
To bude samo o sobě představovat razantní utahování měnových podmínek, což je důvod, proč očekáváme, že se růst úrokových sazeb zastaví začátkem příštího roku na neutrální úrovni, tedy 2,5 procenta. Ve stejné situaci jako nyní, se Fed nacházel i v letech 2017-2018, kdy také snižoval bilanci a zároveň zvyšoval úrokové sazby.
Vliv redukce bilanční sumy ale podcenil, a v roce 2019 již musel přistoupit k trojímu snížení úrokových sazeb. Tomu se podle našeho názoru bude chtít vyhnout, přestože jeho medián výhledu úrokových sazeb počítá s růstem sazeb až na 2,8 procenta. Rizika, že sazby nakonec půjdou přes 2,5 procenta, nicméně vychýlená tímto směrem jsou.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
