Boj o nekuřáctví: Vysoké daně, nebo omezování rizika?

Dnes považujeme za zcela normální, že se v práci nebo v dopravních prostředcích nekouří. Mnozí z nás si ale určitě pamatují, že ještě před sametovou revolucí se nejen v Československu vesele kouřilo téměř všude. Rok od zavedení tzv. protikuřáckého zákona jsou tábory stále nesmiřitelné. Nejde o to, zda kouřit, či ne, ale jak lidi přivést ke zdravému životnímu stylu.
Postupné zavádění regulací neznamená, že všichni lidé přestanou kouřit, ale že důsledky kuřáctví se budou týkat méně lidí a uleví se tak i státní kase. Foto: Pixabay

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek platí již více než rok. Nezakazuje nám kouřit, jen na určitých místech přikazuje nekouřit, což se týká restaurací, zastávek MHD, dětských hřišť i vnitřní prostor obchodních center. A reguluje rovněž prodej cigaret či alkoholu přes internet.

Postupné zavádění regulací neznamená, že všichni lidé přestanou kouřit, ale že důsledky kuřáctví se budou týkat méně lidí a uleví se tak i státní kase. Průměrný Čech podle prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc., z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze vykouří zhruba jedenáct cigaret denně. Podle Českého statistického úřadu vykouří průměrný Čech 2000 cigaret ročně. Při ceně okolo sto koruny za dvacet cigaret tak utratí zhruba 10 tisíc korun.

Naprostá většina nikotinu, kterou do sebe dostáváme, je ze spalovaného tabáku. V Česku mu holduje přes dva miliony lidí a na kardiovaskulární či plicní onemocnění ročně zemře zhruba 15 až 16 tisíc Čechů. A náklady na léčbu jsou astronomické, přibližují se dokonce 100 miliardám korun ročně. V závislosti na tabáku jsme na špičce Evropy!

Vysoké daně jako cesta ke zdraví

Ačkoli výsledky dotazování ukázaly, že se po zavedení tzv. protikuřáckého zákona lidé skutečně snížil počet vykouřených cigaret průměrně o tři kusy denně, odborníci na léčbu závislostí z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze přesto nejásají. Většina je však přesvědčena, že zákon je správný. „Věřím, že se postupně bude snižovat prevalence kuřáctví u nás, jako je tomu ve vyspělých zemích,“ uvedl k důsledkům tzv. protikuřáckého zákona Ladislav Csémy, vedoucí Národní ústav duševního zdraví.

Účinným nástrojem kromě protikuřácké vyhlášky může být vyšší daňové zatížení či malusy na zdravotním pojištění. Francouzské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že jen za poslední rok s neřestí skoncovalo milion Francouzů. Jenže jejich motivací nebylo zdraví, ale starost o vlastní peněženku. Tamní vláda chce v podobné politice dále pokračovat a cenu balíčku cigaret zvýšit ze současných 206 korun na rovných 257 korun. „Číslem jedna v účinné prevenci jsou vysoké daně. Dvojkou jsou nekuřácké prostory,“ potvrzuje správný trend Králíková.

Minimalizace rizika

Jednou z možných cest, kterou se Evropa již vydala, je snižování nebo minimalizace poškození drogami neboli Harm reduction. Klíčem k úspěchu je totiž právě redukce rizik. Může jí být třeba i konzumace nikotinu, která neobsahuje dehet ani jedovaté plyny. Vzrušená debata se vede i o tzv. bezdýmných nikotinových produktech, jež jsou daleko méně nebezpečné než samotné kouření.

Paradoxní situace se týká tzv. snusu neboli žvýkacího tabáku. Foto: Pixabay

„Velká Británie dosud používá elektronické cigarety jako doplněk léčby. Mají s nimi opravdu rozsáhlé zkušenosti i studie, z nichž některé elektronické náhražky opravdu vycházejí velmi dobře. Problémem podobných nástrojů je ale jejich současná neregulovanost,“ uvádí k možné alternativě MUDr. Kamila Zvolská, Ph.D., z Centra léčby závislosti na tabáku, III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Používání elektronických cigaret podle ní patří do oblasti snižování rizik, protože je s nimi svázáno velmi významné, až 95% snížení zdravotního rizika oproti vdechování dýmu.

Paradoxní situace se týká tzv. snusu neboli žvýkacího tabáku. Ačkoli s ním mají dobré zkušenosti například ve Švédsku, u nás je zakázán. „Používáním snusu se toxický účinek projeví hlavně tam, kde se tekutina z tabáku dostanou do kontaktu se sliznicí. Poškození proto postihuje zejména dásně, jazyk a sliznice tváří. Nedochází ale ke vdechování, a proto bychom mohli říci, že je určitě bezpečnější hlavně pro plíce,“ varuje před nadšením MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB