Jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělil CzechInvest, jde o konkrétní investiční záměry tuzemských i zahraničních firem, pro něž státní Agentura pro podporu podnikání a investic připravuje nabídky vhodných lokalit pro jejich podnikání či expanzi.
V roce 2024 připravil CzechInvest pro investory celkem 96 nabídek podnikatelských nemovitostí, což představuje meziroční pokles o pětinu. Přesto se v rámci těchto nabídek pracovalo s vyšším počtem lokalit. Celkem jich bylo 656.
Největší zájem investoři projevili o lokality v Ústeckém, Středočeském a Moravskoslezském kraji. Nejčastěji šlo o kombinaci haly a pozemku (39 %), ale výrazně vzrostla i poptávka po samostatných halách, která dosáhla 28 procent.
„Při rozhodování o umístění investice zdaleka nejde jen o pozemek nebo dokonce halu. Záleží na charakteru investice,“ sdělil Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest. Dodal, že stále více investorů se dívá na vybíranou lokalitu v širším kontextu.
„Zohledňují dostupnost pracovní síly, bydlení, dopravní obslužnost, ale i napojení na inovační prostředí. Lidé a kvalita místa se tak stávají klíčovými faktory při umístění investičního záměru,“ vysvětlil Michal.
Vyhledávané menší rozvojové plochy
Výraznou roli v nabídkách pro investory sehrály loni právě brownfieldy, které i přes mírný pokles byly součástí 52 procent všech poptávek. To podle státních úředníků potvrzuje jejich stabilní pozici v rozhodovacím procesu investorů.
CzechInvest uvedl, že průmyslové parky na brownfieldech jsou dnes běžnou součástí portfolia velkých developerů a stávají se standardem v komerční výstavbě, kde je navíc ekologická šetrnost považována za samozřejmý požadavek.
V případě samotných pozemků platí, že investoři nejčastěji hledali menší rozvojové plochy do pěti hektarů, které tvořily rekordních 69 procent všech požadavků. Tento trend odráží rostoucí důraz na flexibilitu a možnost rychlé výstavby bez složité přípravy území.
Stabilní poptávka přetrvává také po halách do 10 tisíc metrů čtverečních, zároveň přibývá rozdílnost požadavků, takže se stále častěji objevují i poptávky po větších, multifunkčních areálech.
Ke konci roku 2024 bylo v Národní databázi brownfieldů evidováno 4 627 lokalit o celkové rozloze téměř 15 tisíc hektarů. Nejvíce těchto nevyužívaných areálů se nachází v Moravskoslezském, Ústeckém a Libereckém kraji, tedy v regionech s průmyslovou tradicí.
Přibližně 58 procent oblastí je v soukromém vlastnictví, čtvrtina pak patří veřejnému sektoru. Nejčastěji jde o bývalé průmyslové areály a plochy po zemědělských provozech. Společně tvoří více než polovinu všech lokalit v Národní databázi.
Hojně zastoupeny (20 %) jsou také bývalé objekty občanské vybavenosti. Kontaminaci půdy vykazuje sice jen osm procent lokalit, tyto plochy však představují až čtvrtinu celkové výměry všech evidovaných brownfieldů. Ve většině případů jde právě o pozůstatky těžkého průmyslu. Detailní přehled všech evidovaných areálů je dostupný na portálu brownfieldy.gov.cz.
Přibylo 187 nových lokalit
V Národní databázi brownfieldů za loňský rok přibylo 187 nových lokalit o celkové rozloze 878 ha. Zároveň však databáze zaznamenala významný posun i na opačné straně. Díky úspěšné regeneraci či prodeji bylo z evidence odstraněno 117 oblastí s plochou více než 326 hektarů.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje oživení nevyužívaných lokalit a v roce 2024 jsme z dotačních titulů podpořili řadu projektů, které dávají brownfieldům nový smysl,“ řekl Jan Hana, vedoucí ministerského oddělení brownfields.
Obnova těchto míst má podle něho nejen ekonomický, ale i silný symbolický rozměr. „Vrací lidi do oblastí, které dříve tvořily základní pilíře místní ekonomiky či veřejného života,“ poznamenal Hana.
Zájem o chátrající nevyužívané areály mají také starostové po celé republice. Jak ukázal nedávný průzkum ministerstva průmyslu a obchodu, téměř 90 procent starostů se aktivně zajímá o revitalizaci brownfieldů ve svém městě či obci.
V dotazníku se například potvrdil i další trend v oblasti revitalizace, kterým je, zejména v menších obcích, důraz na multifunkční využití brownfieldů — tedy kombinace podnikatelské činnosti s občanskou vybaveností.
I přesto, že většina (77 %) dotázaných starostů chce případné finance od státu využít na rekonstrukci současného nevyužívaného objektu, v 19 obcích a městech plánují současné brownfieldy nahradit rozsáhlejšími podnikatelskými parky.
Do konce roku 2026 mohou obce a města k tomuto záměru využít současný dotační titul Smart Parks for the Future, z něhož budou dotačně podpořeny projekty v objemu 550 milionů korun.
Už teď se ukazuje, že nový dotační titul se nemine cílem. „Zájem ze strany starostů je obrovský — nejen o podporu ve fázi projektové přípravy, ale i pro realizaci stavby, a to jak drobnějších brownfieldů, tak větších podnikatelských parků,“ řekl ministr Lukáš Vlček (STAN).
Pokračování zítra
