Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) proto upozorňuje na neúměrné zatížení plošné velikosti bytu budoucími požadavky na parkovací místa pro jízdní kola. Z pohledu stavebníků totiž nejde o žádnou marginálii.
U nově realizovaných větších bytových domů se sto a více byty může navýšení prostor určených pro parkování a servisování jízdních kol představovat stovky čtverečních metrů. Požadavky na parkování kol nové byty potenciálně prodraží o desítky a v některých případech i nižší stovky tisíc korun.
Dopady připravované nové úpravy jsou navíc v rozporu s trendy podpory dostupného bydlení, neboť v přepočtu na současné prodejní ceny ho zdražují. Připravovaná revize normového prostředí staveb pro bydlení naopak již nepočítá s úložnými prostory pro kočárky, tzv. kočárkárnou, jako povinným domovním vybavením bytového domu.
Novela vyhlášky připouští, že za určitých podmínek může být požadavek na počet parkovacích míst pro jízdní kola upraven. Než ale města a obce k těmto úpravám přistoupí, bude cena bytové výstavby ovlivněna striktním požadavkem dvou parkovacích míst pro jízdní kola na jeden byt.
Statisícové rozdíly
Dopady transpozice evropské směrnice do zákonné úpravy lze ilustrovat na rezidenčním areálu s výstavbou tří bytových domů o celkové kapacitě 414 bytů. Při současném dimenzování velikosti kolárny, nejméně 0,2 m2 na jednoho obyvatele domu, mají tyto bytové domy celkovou plochu kolárny 216 m2.
Připravovaná právní úprava bude pro tyto objekty však požadovat zajištění 818 parkovacích míst pro jízdní kola. Vezmeme-li v úvahu, že půdorysná velikost pro dvě kola je uvažována na dva metry čtvereční, a to bez započítání nezbytné komunikační a manipulační plochy, bude nutné zabezpečit kolárnu s celkovou plochou 818 m2.
V případě tohoto konkrétního případu jde o nárůst o neuvěřitelných 602 m2podlahové plochy. A to bez ohledu na velikost bytů.
Pokud uvedený příklad převedeme na zatížení jednoho bytu pro dvě osoby, pak z původní plochy velikosti kolárny 0,4 m2 na byt (0,2 m2 na 1 osobu, pozn. red.) se stavebník dostane nově na velikost 2 m2 na byt (2 kola na byt).
Rozdíl tedy bude představovat 1,6 m2 na jeden byt. Vzhledem k tomu, že se průměrná nabídková cena za metr čtvereční podlahové plochy nového bytu z poloviny roku 2025 pohybovala v Praze okolo 165 000 až 170 000 Kč/m2, znamenalo by to navýšení ceny bytu o citelných 272 tisíc korun. Bez ohledu na to, zda kupující kolo vlastní, nebo ne.
Pro auta jsou pravidla jiná
Musíme si také uvědomit, že ne každý bude otázku udržitelné mobility realizovat svým vlastním jízdním kolem. Zejména v městském prostředí jsou pro rychlejší a ekologičtější dopravu hojně využívána sdílená kola.
Cílem evropské směrnice byl přechod k aktivní mobilitě, jako je právě jízda na kole. Je ale třeba přihlédnout k místním charakteristikám, včetně demografických. V podmínkách ČR jde do značné míry o sezonní způsob dopravy, která je dána zejména klimatickými podmínkami. Významnou roli hraje také geomorfologie daného území.
Vyšší náklady na parkovací prostory pro kola by mohly aspoň částečně kompenzovat rozvolněné požadavky na parkovací stání pro automobily. Jejich počet pro rezidenty byl v minulosti závislý na počtu bytů a jejich podlahové ploše.
Například pro byt do 50 m2 bylo požadováno 0,5 stání, pro byt do 100 m2 jedno parkovací stání a pro byt nad 100 m2 pak dvě parkovací stání. V případě návštěvnických stání připadlo jedno místo na 20 obyvatel bytového domu.
V aktuálním znění vyhlášky se však počet parkovacích míst pro bytové domy stanovuje na základě podlahové plochy – na každých 120 m2 připadá jedno parkovací stání. Z výsledného počtu pak připadá 90 procent pro rezidenty a 10 procent pro návštěvníky.
Je zcela absurdní mít různé metody výpočtu pro parkování jízdních kol a pro parkování automobilů. Zatímco plocha pro kolárny se odvozuje od počtu bytů, plocha pro parkování aut od velikosti podlahové plochy bytového domu.
Může se tak stát, že na 100 metrech čtverečních budou tři malé byty 1+kk, pro něž bude třeba zajistit šest parkovacích míst pro jízdní kola, ale pouze jedno parkovací stání pro auto. Nově formulované požadavky tak nedávají smysl užitkově, ani ekonomicky. Je nevyhnutelné, že implementace evropské směrnice bydlení prodraží.
Robert Špalek je předseda ČKAIT
Renata Zdařilová je členka představenstva ČKAIT
(Redakčně upraveno)
