Jenže opravdovým problémem v Česku nejsou platy ve zdravotnictví, ale stárnutí populace. To, že se dožíváme stále vyššího věku, je sice skvělé, ale české zdravotnictví kvůli tomu již brzy bude muset řešit časovanou bombu související se stárnutím populačně silných ročníků. Respektive to, jak stárnoucí a nemocnější populaci ufinancovat. Rostoucí doba dožití a stále vyšší podíl seniorů v populaci jsou totiž jedny z nejsilnějších faktorů, které zvyšují náklady tuzemského zdravotnictví.
Stárnutí populace bude často znamenat také více let prožitých v nemoci. Zatím se financování zdravotní péče zvládá i díky konjunktuře, ale v dohledné době – anebo s příchodem recese – nás čeká řešení otázky, kdo tyto rostoucí náklady zaplatí.
Z propočtů Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy vyplývá, že v tuzemském zdravotnictví bude už v roce 2030 chybět až 114 miliard korun, přičemž náklady na zdravotní péči se za deset let mohou vyšplhat až na 600 miliard korun. Pro srovnání: Letos jde na zdravotní péči 311 miliard korun, zatímco příjmy veřejného zdravotního pojištění jsou 331 miliard.
Tlak na financování zdravotní péče roste a bude růst každým rokem, upozorňují odborníci. Za předpokladu zachování její alespoň stávající úrovně bude třeba dostat do systému víc peněz. Možnými variantami jsou navýšení platby za státní pojištěnce, výrazné zvýšení odvodů ze mzdy a také různé varianty připojištění nebo spoluúčasti.
„Řešení je věcí navýsost politickou. Většina vyspělých zemí řeší zdravotnictví kombinací všech výše zmíněných kroků. To, zda půjde většina nákladů za státem a zaměstnanci, nebo část i za jednotlivci, už ale záleží na politice konkrétní země,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
V polovině století se podle něj podíl lidí ve věku mezi 15-64 lety se dostane téměř k padesáti procentům. „Když vezmeme v potaz i děti a nepracující studenty, bude stát platit pojistné za velkou většinu populace,“ podotýká Martin Balada, výkonný ředitel svazu.
Podle Friedricha náklady každoročně rostou a za péči o průměrného pojištěnce se příští rok vydá už kolem 35 tisíc korun ročně. „U lidí ve věku 65-70 let to je ovšem trojnásobek, u lidí nad 80 let dokonce skoro pětinásobek. Za ně ovšem platí pojištění stát, letos ve výši necelých 13 tisíc ročně,“ upozorňuje.
Systém podle něj stojí na tom, že je plně solidární a většina lidí zdravotní péči nečerpá vůbec, nebo jen málo, a že náklady jdou za menším počtem aktuálně potřebných. „Pokud ovšem potřebných přibývá a zároveň za ně přichází jen malá platba, pak tu máme systémový problém,“ vysvětluje prezident svazu.
Rozdíl mezi budoucími příjmy a náklady by podle některých návrhů mohlo dorovnat navýšení plateb zaměstnavatelů na zdravotní pojištění zaměstnanců ze současných 13 na 25 procent. To ale podle odborníků není akceptovatelné, protože zaměstnavatelé už teď dávají do systému zhruba dvě třetiny jeho příjmů, zatímco stát zhruba pětinu.
