Od listopadu k dnešku: Česko za posledních třicet let výrazně zestárlo

Téma týdne
Řada z ikon a aktérů sametové revoluce je po třiceti letech od sametové revoluce po smrti. Z někdejších mladíků, zastupujících studenty, jsou dnes zralí padesátníci. Ti, co na náměstích před třiceti lety cinkali klíči, jsou dnes buď ve zralém či důchodovém věku. Anebo už nejsou mezi námi. Česko zestárlo.
V roce 1989 měly ženy při narození statistickou naději na dožití do 75,5 let. Nyní je to 82 roků. U dnešních šedesátnic se naděje na dožití se zvýšila na 24 let. Foto: Depositphotos.com

Na konci roku 1989 žilo v tehdejším Československu 10 milionů 362 tisíc lidí. O necelých třicet let později, ke konci roku 2018, to bylo o necelých 300 tisíc lidí více. Z genderového hlediska je pozitivní, že v roce 2018 už bylo žen jen o cca 160 tisíc více než mužů, zatímco v roce 1989 jich bylo o 300 tisíc více. Tím ale demografická pozitiva končí.

Česko stárne a údaje Českého statistického úřadu jsou toho smutným dokladem. V roce 1989 bylo téměř 22 procent lidí ve věku do 14 let, což jsou v číslech dva a čtvrt milionu lidí. Dnes budoucnost národa přestavuje 1,7 milionu obyvatel ČR, tedy necelých 16 % populace.

Téměř dvě třetiny obyvatelstva v revolučním roce na území českých a moravských zemí tvořili lidé v produktivním věku, dnes je to o procento a půl méně (64,5 %). Ovšem s tím rozdílem, že při srovnání dat za rok 1989 a 2018 se výrazně zhoršila hodnota tzv. indexu stáří, jenž vyjadřuje poměr obyvatel starších 65 let a nejmladší části populace (0-14 roků). V revolučním roce byla hodnota indexu 57,4, na konci loňského roku dosáhla 123,2. Nižší ani vyšší hodnoty indexu statistici za uplynulých 30 let nezaznamenali.

Důchodci v roce sametové revoluce představovali 12,5 procenta populace na území dnešní České republiky, ke konci roku 2018 se jejich počet přiblížil jedné pětině obyvatelstva (19,6 %). Opět jde o nejvyšší hodnotu od revolučního roku.

Statistiky ale nabízejí ke srovnání další zajímavé údaje. Pokud se podíváme na rodinný stav, tak v roce 1989 představovali 37,2 procent populace svobodní lidé. Méně nebo srovnatelně jich bylo až do roku 1997, od následujícího roku počet svobodných lidí vzrůstal až k nynějším 42,4 procentům. Jinými slovy v Česku dnes ve srovnání s rokem 1989 žije o více než pět procent nesezdaných lidí.

Zdroj: Český statistický úřad

Ženatí či vdané tvořili v listopadovém roce skoro polovinu obyvatelstva (49,7 %), nyní je to o deset procent méně (39,3). Rozvedených ve společnosti od revoluce přibylo z 5,1 % na současných 11,4 procenta, zatímco množství ovdovělých pokleslo ze 7,6 % na 6,9 %. Množství rozvedených nikdo od listopadu nebylo vyšší, zatímco počet svobodných nikdy nebyl vyšší.

Hodně to vypovídá o tom, jak významně menší roli hraje v soudobé společnosti formální institut rodiny a jak výrazně se změnil životní styl obyvatel. Dokládají to další statistické údaje – v roce 1989 se uskutečnilo téměř osm sňatků na tisíc lidí, vloni už to bylo jen pět. Vůbec nejméně se Češi a Češky brali v roce 2013, kdy na tisíc obyvatel připadly čtyři svatby.

Pro přesnost dodejme, že statisticky sledované svatby se týkají jen svobodných ženichů a nevěst. Průměrný věk ženicha v roce 1989 byl 24,5 roku, nevěstě bylo necelých dvaadvacet. A dnes? O roku 2008 je tuzemským svobodným nevěstám více než 28,5 roku, podobně je tomu u svobodných ženichů, jimž je od roku 2009 přes dvaatřicet.

„Nejoblíbenějším měsícem pro konání svatby byl za první letošní pololetí červen. Nejčastější věk nevěst byl v rozmezí 25 až 29 let. U ženichů byl nejčastější věk vyšší a pohyboval se v rozmezí 30 až 34 let,“ doplňuje aktuální letošní statistické údaje hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

PSALI JSME:
Mezi Čechy frčí svatby, co se neprodraží

V Česku dnes žije 16krát více cizinců

Česko se také za posledních třicet výrazně proměnilo, pokud jde o cizince žijící zde trvale nebo dlouhodobě. Podle údajů ČSÚ a cizinecké policie, které nezahrnují azylanty, v roce 1989 žilo na území dnešní České republiky 35 561 cizinců: 27 tisíc jich mělo trvalý pobyt, u osmi tisíc šlo o dlouhodobé pobyty nad 90 dnů. V poměru k tehdejšímu celkovému počtu obyvatel šlo zhruba o třetinu procenta.

Dnes je to 16krát více. Podle předběžných údajů ke konci loňského roku v České republice žil 566 931 cizinec, což znamená, že cizinci představují 5,3 % lidí v Česku. Přibližně 291 tisíc cizinců má v ČR trvalý pobyt (2,7 %) a 276 tisíc (2,6 %) jich v Česku žije v rámci dlouhodobého pobytu nad 90 dnů. Opět můžeme konstatovat, že od roku 1989 nikdy v Česku nežilo více cizinců než dnes.

Od ledna do června 2019 se do České republiky přistěhovalo 34 188 obyvatel. Nejvíce narostl počet lidí pocházejících z Ukrajiny, Slovenska, Ruska a Rumunska. „Naše země je pro cizince atraktivní díky extrémně nízké nezaměstnanosti, která umožňuje snadné uplatnění na pracovním trhu. Motivační jsou rovněž rychle rostoucí mzdy,“ vysvětluje Štěpán Křeček a predikuje, že pokud bude počet obyvatel narůstat současným tempem, stane se Česko do deseti let zemí s jedenácti miliony obyvatel.

PSALI JSME:
Počet obyvatel narůstá, ale Češi postupně vymírají

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.