Čechům nebývale zlevňují nákupy v Polsku. Zlotý je vůči koruně nejslabší za dlouhé roky

Jeden polský zlotý lze podle aktuálního kursu pořídit pouze za zhruba 5,60 koruny. Polská měna je tak pro Čechy nejlevnější za celou dobu minimálně od roku 2000. S krátkou výjimkou konce léta roku 2011, kdy byl polský zlotý srovnatelně levný jako dnes. Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji, než běžně. 
Jeden polský zlotý lze podle aktuálního kursu pořídit pouze za zhruba 5,60 koruny. Ilustrační foto: Pixabay.com

Oslabování polské měny plyne z několika příčin. Loni koncem roku proti ní začala intervenovat polská centrální banka. V podobném duchu, v jakém Česká národní banka (ČNB) během své intervence z let 2013 až 2017 znehodnocovala korunu. Polská centrální banka začala intervenovat proto, aby zamezila výraznějšímu posílení zlotého, které by podle ní ohrožovalo křehké postpandemické zotavování polské ekonomiky.

Uměle oslabené polské měně navíc nenahrává ani to, že globální ekonomické oživení bylo letos na jaře a v létě nakonec vydatnější, než se čekalo, zejména díky postupujícímu očkování. To trhy vede k předpokladu, že centrální banky typu té americké zahájí zpřísňování své měnové politiky také dříve, než se čekalo. Což zatraktivňuje dolar a dolarová aktiva, zatímco měny typu zlotého ztrácejí další část své lákavosti.

Navíc polská centrální banka drží základní sazbu stále na historicky rekordně nízké úrovni, 0,1 procenta, kam ji srazila loni, když propukla pandemie. To pomáhá vysvětlit, proč zlotý ztrácí proti české koruně.

PSALI JSME:
Zlato symbolizuje sílu země. Polsko repatriovalo 100 tun

ČNB totiž už svoji základní sazbu zvedá. A letos ji ještě pravděpodobně dvakrát zvýší. Ta by tak mohla už koncem roku činit 1,25 procenta, a být tak o více než procentní bod vyšší, než stávající základní sazba polská.

To je natolik významné zatraktivnění české měny vůči polské, že mezinárodní investoři o to raději budou své finanční prostředky ukládat do korunových aktiv, namísto těch ve zlotém. Což jen korunu vůči zlotému déle zpěvní. Další mírné posilování koruny vůči polské měně je tedy poměrně pravděpodobné.

Slabý zlotý pochopitelně zatraktivňuje nákupy Čechů v polských obchodech. A to přesto, že polská inflace je nyní ještě výraznější, než ta česká. Polská inflace nyní dosahuje úrovně pěti procent, a je tak nejvyšší za více než deset let. Dost pravděpodobně dále poroste. Česká inflace by neměla letos výrazněji překročit úroveň čtyř procent.

Zejména Češi ze severních částí naší země se tak nyní do Polska vydávají častěji než jindy za nákupy nejen potravin, ale třeba i oděvů, nebo dokonce nábytku.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Růst úrokových sazeb ČNB bude v dalších měsících pokračovat

Zavřít reklamu ×
  1. Já mám v Polsku vzdálené příbuzné a ti mi jednou řekli, že by u nás žít nechtěli, protože my Češi tu máme strašnou drahotu ještě k tomu jsme neskutečně odíráni státem.

  2. Poláci okrádají lidí o jídlo na hranicích se zeměmi které nejsou v EU!!! A ještě dávají vysoké pokuty! Banditu EU nic jiného!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.