Růst úrokových sazeb ČNB bude v dalších měsících pokračovat

Názor
Česká národní banka (ČNB) minulý čtvrtek rozhodla o dalším zvýšení základní repo sazby z 0,50 na 0,75 procenta. Dnes zveřejnila písemný záznam z tohoto jednání bankovní rady. Ten ukazuje, že její členové hlasovali totožným způsobem jako v červnu.
Většina členů bankovní rady se minulý týden shodla na tom, že je třeba se zpřísňováním měnové politiky pokračovat. Foto: ČNB

V pořadí druhé zvýšení repo sazby o 25 bazických bodů (bb) podpořil guvernér J. Rusnok, oba viceguvernéři M. Mora a T. Nidetzký, a také člen bankovní rady T. Holub. Výraznější nárůst úrokových sazeb o 50 bb podporoval i nadále V. Benda, zatímco zbylí dva členové O. Dědek a A. Michl hlasovali pro jejich stabilitu.

Většina bankovní rady se shodovala na tom, že je třeba se zpřísňováním měnové politiky pokračovat. Jako hlavní důvod uváděli členové rady vyšší inflaci, která se pohybuje již delší dobu nad cílem centrální banky. To by spolu s proinflačními riziky spojenými s aktuálním vývojem globální ekonomiky mohlo vést k vyšším inflačním očekáváním.

Centrální bankéři již také neočekávají, že by případné obnovené šíření nemoci covid-19 na podzim mělo významné dopady na fungování ekonomiky. Jako důvod uvádějí vyšší imunitu obyvatel, ať už vlivem očkování nebo prodělání nemoci, tak také skutečnost, že podniky se již naučily s covidem žít.

PSALI JSME:
ČNB se více bojí inflace, než delta mutace covidu

Bankovní rada na druhou stranu nechce úrokové sazby zvyšovat po rychlých krocích, tak jak k tomu například nabádala nová prognóza ČNB, která podle guvernéra Rusnoka doporučovala zvýšit sazby na srpnovém zasedání o 50 bb. Je to především z toho důvodu, že rizika spojená s pandemií zcela nezmizela.

My si myslíme, že růst úrokových sazeb bude pokračovat také v dalších měsících. Další zvýšení repo sazby o 25 bb tak očekáváme na zasedáních v září a listopadu. Koncem roku by se tak repo sazba podle naší prognózy měla dostat na 1,25 procenta. Zejména na zářijovém zasedání je však podle nás významným rizikem i nárůst repo sazby o 50 bb.

Důvodem je především červencová inflace, která zrychlila na meziročních 3,4 procenta a byla 40 bb nad prognózou ČNB. Zajímavé tak teď bude sledovat vyjádření centrálních bankéřů, kteří sice ve své prognóze počítají se rychlením meziroční inflace až ke čtyřem procentům na konci roku, červencový údaj však představuje riziko, že by to mohlo být i více. Důležité bude také to, jaké úrovně dosáhne inflace v srpnu.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Bankovní rada diskutovala možnost zvýšení sazeb o půl procenta

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Region v červeném

Středoevropský region se v úterý topil v červených číslech. Nejvíce ztrácel maďarský forint (1,1 %). Dolehlo na něho snížení ratingového výhledu agenturou S&P ze stabilního na negativní. Ta ho spojila s riziky …

Vnější pozice Česka se dále zhoršuje

Už pět měsíců za sebou končí běžný účet platební bilance deficitem, který v červnu dokonce překročil 45 miliard korun. Od začátku roku se tak schodek vnější bilance země zvýšil na -86 miliard, zatímco za celý loňský …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Máme více platebních terminálů, než ekonomicky vyspělejší Německo

Analýza
V různých ekonomických ukazatelích včetně hrubého domácího produktu (HDP) na jednoho obyvatele sice Česká republika s Německem jasně prohrává, ale jsou i oblasti, kde jsou na tom čeští obyvatelé překvapivě lepší. Jednou z nich je dostupnost platebních terminálů, kde Česko patří ke „zlatému“ evropskému středu, zatímco Německo tento žebříček uzavírá spolu se Slovenskem.