Na zásadní rozpor mezi „bílými“ a „modrými“ límečky v Česku ukazuje aktuální Wellbeing Index 2025 portálů JenPráce.cz a JenFirmy.cz. Analýzu, založenou na hodnocení více než 9,1 tisíce zaměstnanců, mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici.
Vyplývá v ní, že Češi jsou obecně spokojenější s kolektivem, ale nikoli se systémem. U manuálních profesí platí dvojnásob, že víc práce rukama, tím větší frustrace. Další slabinou jsou prémie a další benefity, kariérní růst, a především nedůvěra ve vedení.
„Český trh práce trpí velkým nedostatkem důvěry mezi lidmi a jejich šéfy. Většina zaměstnanců je ale se svými nejbližšími kolegy spokojená, a právě dobrý tým často firmu drží nad vodou i tam, kde selhává vedení,“ uvedl Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz.
Analýza vychází z hodnocení zaměstnanců napříč obory, regiony i typy pracovních pozic. Celkové průměrné skóre dosáhlo 3,24 z 5 bodů (5 = nejlepší, 1 = nejhorší). Index shrnuje 11 oblastí, mezi něž patří mzda, benefity, atmosféra, pracovní zázemí, přístup nadřízených, kariérní růst či vzdělávání.
Nejlépe dopadla rozmanitost práce (3,68), pracovní kolektiv (3,58) a pracovní doba (3,53). Naopak nejhůře jsou hodnoceny benefity (2,86), prémie a osobní ohodnocení (2,91) a možnost kariérního růstu (2,97).
Když chybí perspektiva
Data potvrzují, že lidé často neodcházejí do jiného zaměstnání proto, že by je práce nebavila, ale proto, že v ní nevidí další krok, ani dlouhodobou perspektivu. Nejvyšší spokojenost vykazují „bílé límečky“ v kancelářských nebo kvalifikovaných rolích blízko rozhodování.
Tito zaměstnanci typicky kombinují zajímavou a rozmanitou náplň práce, kvalitní pracovní zázemí, větší možnosti kariérního rozvoje a častější využití flexibilních forem práce včetně home office.
Stejný obraz se ukazuje i na úrovni oborů. Nejlépe hodnoceny jsou Informační technologie (3,77 z 5 bodů) a finance, pojišťovnictví a reality (3,65), které jsou nadprůměrné prakticky ve všech sledovaných faktorech.
Na opačném konci spektra stojí „modré límečky“ v provozních a manuálních profesích. Nejnižší spokojenost na úrovni oborů panuje v ubytování, stravování a cestovním ruchu (3,07 z 5 bodů), stavebnictví (3,13), dopravě a skladování (3,14) a zpracovatelském průmyslu (3,19).
Na úrovni oddělení se nejhorší hodnocení soustředí do bezpečnosti a ochrany (2,99), výroby (3,04) a stavebních prací a údržby (3,06).
„Společnými znaky těchto profesí jsou fyzicky náročná práce, omezené nebo nulové možnosti práce z domova, historicky nízké investice do zaměstnaneckého wellbeingu a vyšší podíl středních a nižších příjmových skupin,“ uvedl Michal Španěl z JenPráce.cz.
Nejde jen o peníze
Data podle něj potvrzují, že „čím blíž je práce rukama, tím vyšší je nespokojenost zaměstnanců“. Rozdíl mezi „modrými“ a „bílými“ límečky se ale netýká jen peněz, byť ve fyzicky a provozně orientovaných profesích hraje finanční stránka klíčovou roli.
Mzda má průměrné hodnocení 3,17 z 5 a ve slovních recenzích je zhruba o 139 procent častěji kritizována, než chválena. V pozitivních komentářích lidé oceňují hlavně to, že výplata chodí včas, v negativních dominují formulace jako „nízké platy“ nebo „málo peněz“.
Ještě hůře dopadly benefity. S průměrným hodnocením 2,86 patří k nejslabším oblastem a v recenzích jsou přibližně 3,6krát častěji kritizovány než oceňovány. Zaměstnanci mluví o „žádných“, „minimálních“ nebo „malých“ odměnách a třeba obědové stravenky vnímají jako nedostatečné.
„Index ale zároveň ukazuje, že spokojenost zaměstnanců nelze vyřešit jedním benefitem ani jednorázovým navýšením mezd,“ poznamenal Španěl. Zásadní roli podle něj hrají takzvané měkké faktory, jako je atmosféra na pracovišti, pracovní zázemí a přístup nadřízených.
Právě tyto oblasti spolu s prémiemi mají k celkové spokojenosti nejsilnější vztah, těsně následovaný možností kariérního růstu, školením, benefity a samotnou výší mzdy. Rozmanitost práce, kterou Češi hodnotí spíše pozitivně, má paradoxně nejslabší vliv.
Zajímavá práce tak sama o sobě nestačí – pokud nefunguje vedení, systém a perspektiva, lidé odcházejí. Z analýzy vyplývá, že český trh práce prochází krizí důvěry mezi zaměstnanci a vedením. Vedení firem je v recenzích téměř dvakrát častěji zmiňováno negativně než pozitivně.
Nerovnost v odměňování
Společnost ManpowerGroup, která se jen v České republice stará každý měsíc o personální a mzdovou agendu pro téměř 5,5 tisíce zaměstnanců, upozornila, že letošní rok čeká tuzemský trh práce několik novinek.
Zásadní dopad na firemní kulturu i mzdovou politiku může mít evropská směrnice o rovnosti odměňování. Podle ManpowerGroup bude hodně záležet na tom, jakým způsobem se přistoupí k jejím převedení do českého prostředí a na jakých principech se postaví.
Cílem směrnice je vyšší mzdová transparentnost, včetně zveřejňování mzdových rozmezí u srovnatelných pozic a práva zaměstnanců získat informace o průměrné odměně na obdobné pozici.
Pokud rozdíl v odměňování žen a mužů přesáhne pět procent, bude jej muset zaměstnavatel objektivně vysvětlit. Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nadprůměrně vysokými rozdíly mezi finančním ohodnocováním mužů a žen.
„Většina firem nikoho diskriminovat nechce. Praxe ale ukazuje, že k těmto rozdílům dochází nevědomě, protože je jednoduše nikdo nesleduje,“ poznamenala Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup ČR a prezidentka Asociace personalistů ČR.
„Nová pravidla je mohou přimět k tomu, aby si začaly dělat interní analýzy a případné nesrovnalosti řešit. Přestože od těchto změn nelze očekávat okamžité odstranění nerovností, jde o důležitý krok ke změně myšlení šéfů firem a posílení transparentnosti na trhu práce,“ dodala.
Připomněla, že nejde jen o znevýhodňování žen. Otevřenější systém odměňování podle ní prospívá všem uchazečům o práci.
