Hlavním viníkem pádu podnikatelského sentimentu byl propad v průmyslu. Pokles v obchodě i ve službách byl výrazně menší, ve stavebnictví se dokonce důvěra oproti předchozímu měsíci zvýšila. Česko jako průmyslová země, jejíž produkce je navíc jedna z nejvíce energeticky náročných v Evropě, samozřejmě trpí od loňského energetického šoku.
K tomu se pak přidaly globální potíže v dodavatelských řetězcích. Aktuálně náladu tuzemským průmyslníkům kazí zejména potíže v automobilovém průmyslu, kde jsme v poslední době opět svědky vynuceného zastavení výrobní činnosti z důvodu nedostatku výrobních komponent.
Významnou roli zde sehrály povodně ve Slovinsku, což se podepsalo zejména na zastavení produkce ve Škodě Auto. Kvůli tomu se producenti obávají podstatného snížení tempa růstu výrobní činnosti v dalších měsících.
Spotřebitelská důvěra se v září snížila, stejně jako v srpnu. Tuzemské domácnosti se obávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku v horizontu jednoho roku, i když hodnocení vlastí finanční situace či jejího výhledu pro dalších 12 měsíců se oproti srpnu nezměnilo.
Tu ukazuje, že růst reálných mezd pozorovaný od druhého čtvrtletí má potenciál se prosadit, domácnosti jsou ale zatím vzhledem k nejistotě opatrní a ostražití v tom, aby začali zvyšovat své spotřební výdaje.
Zářijový konjunkturální průzkum je bohužel potvrzením toho, že ani v průběhu třetího čtvrtletí se česká ekonomika nevymanila ze stagnace, kde se držela po celou první polovinu roku. Námi očekávané oživení se vstupem do druhé poloviny roku nenastalo.
Je otázkou, zda k němu dojde až s novým rokem, kdy budou domácnosti i firmy vědět, jak na ně dopadne konsolidace veřejných financí, či zda v lednu opravdu meziroční inflace výrazně klesne až do blízkosti inflačního cíle.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
