Ekonomika by se totiž letos propadla nikoli o 6,5 až 8,5 procenta, jak zní nynější nejčastější odhad, ale o 13 až 14 procent. Předpoklad, že by „uzavírka“ nebyla tak rozsáhlá jako na jaře a trvala kratší dobu, vychází z toho, že nyní je připravenost úřadů, firem i institucí – doufejme – přece jenom na vyšší úrovni, než v březnu nebo dubnu, takže i jejich reakce bude účinnější.
V černočerném scénáři tak může ztráta ekonomiky z druhé vlny znatelně přesáhnout dokonce i úroveň 300 miliard. A to je samozřejmě ztráta nad rámec letošních ztrát stávajících, vzniklých v souvislosti s dosavadním působením koronaviru.
S další dodatečnou ztrátou by pak bylo třeba počítat v příštím roce. V případě závažnějšího průběhu druhé vlny totiž ekonomika dále klesne ještě v roce 2021, a to zhruba o dvě procenta. Navázala by tedy na letošní až 14procentní propad. To oproti stavu, když již druhá vlna neproběhne nijak závažně, takže ekonomika v roce 2021 již poměrně výrazně poroste, představuje ztrátu kolem 550 miliard. Celkový účet za druhou vlnu tak může dosahovat až 900 miliard korun.
To tedy máme účet za celou ekonomiku; jde o škodu na hrubém domácím produktu země. Ovšem škodu v případě závažného průběhu druhé vlny zaznamenají také veřejné rozpočty, včetně rozpočtu státního. To proto, že se v části ekonomiky opětovně sníží příslušné tržby, zisky, a tedy i odvody do veřejné kasy.
A také proto, že vláda by obnovila – nebo udržela déle v platnosti – svá mimořádní podpůrná opatření, jimiž letos ekonomiku křísí. Program Antivirus nebo moratorium na splátky úvěrů sice mají končit již příští měsíc, avšak druhá vlna by si mohla vyžádat jejich protáhnutí minimálně do konce roku.
Kvůli možnému uzavření škol by se mohlo znovuzavést koronavirové ošetřovné a nové podpory by se zřejmě dočkaly i OSVČ. Pokud by je vláda nepodpořila, budou se muset nahlásit na „pracák“, aby si zajistily alespoň nějaký příjem. To z hlediska veřejných rozpočtů znamená dodatečné výdaje.
Jestliže by druhá vlna neudeřila nijak závažně, skončí letos veřejné rozpočty ve schodku kolem 350 miliard korun. Do toho se započítává nejen výsledek hospodaření státního rozpočtu, ale také výsledek hospodaření krajů a obcí či zdravotních pojišťoven.
Zřetelně dominantní část schodku veřejných rozpočtů ale má na svědomí deficit státního rozpočtu. Jeho deficit ovšem letos bude minimálně o 100 miliard nižší než půlbilionová „sekera“, kterou si ministerstvo financí nechalo sněmovnou schválit začátkem léta.
Jedním z klíčových důvodů, proč by mohl být deficit výrazně nižší než pětisetmiliardový, je skutečnost, že se vládě zatím nedaří „proinvestovávat z krize“, jak si před prázdninami předsevzala. Takže na investicích se určitě ušetří.
Jenže pokud udeří druhá vlna tak závažně, že si připomeneme jarní „uzavírku“ ekonomiky, půjde značná část takto ušetřených – nebo spíše nevypotřebovaných – miliard na další zachraňování ekonomiky na dluh. Deficit by se pak přiblížil k sumě 500 miliard, v černočerném scénáři zvláště kritického průběhu druhé vlny by ji i překonal.
Nejpravděpodobněji by ale závažná druhá vlna vyšla letos veřejnou kasu na dodatečné desítky miliard korun. A na další minimálně desítky miliard pak v příštím roce, kdy navíc může udeřit vlna třetí.
Pro příští rok se zatím počítá se schodkem veřejných rozpočtů kolem 255 miliard korun, přičemž státní rozpočet by byl v mínusu zhruba 270 miliard. V přebytku by totiž končilo hospodaření krajů a obcí. Jenže tento odhad nebere v potaz závažný průběh druhé vlny. A nebere v potaz ani dopad zrušení superhrubé mzdy, o němž stále není definitivně rozhodnuto.
Podle zářijové zprávy Národní rozpočtové rady by výpadek z jejího zrušení odpovídal v příštím roce 92 miliardám. Dodatečné inkaso DPH a spotřebních daní, které by zrušení zajistilo (protože lidé budou za peníze ušetřené na dani ze mzdy více nakupovat), by podle ministerstva financí činilo patnáct miliard korun. Takže v čistém vyjádření představuje výpadek ze zrušení superhrubé mzdy 77 miliard korun.
Ovšem na státní rozpočet budou připadat dvě třetiny výpadku ze zrušení, tedy zhruba 51 miliarda. Zbytek výpadku, zhruba 26 miliard korun, připadne na rozpočty krajů a obcí. Těchto 26 miliard výpadku by způsobilo, že hospodaření místních samospráv by se v příštím roce „přetočilo“ z nyní vyhlíženého přebytku do schodku.
Vzhledem k tomu, že v případě zdravotních pojišťoven lze v příštím roce očekávat přibližně vyrovnané hospodaření, deficit státního rozpočtu se v roce 2021 může pohybovat kolem úrovně 320 miliard. To je ovšem stále údaj, který nepočítá s variantou závažnějšího průběhu druhé vlny.
Pokud dojde na „uzavírku“ s ní spojenou ve větším měřítku, je třeba považovat deficit 320 miliard korun za nedosažitelně nízký. Schodek státního rozpočtu by se pak pohyboval spíše od 350 miliard výše a připomínal by jeho letošní úroveň – či by ji za jistých okolností dokonce dorovnával, nebo i převyšoval.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
