Vyhledávání toho slova na internetu totiž zvýšilo na počátku letošního roku svou četnost proti předchozím rokům, kdy inflace nebyla tématem, zhruba čtyřikrát. Inflace má samozřejmě své ekonomické konsekvence, bohužel její dopad je ale i sociální a ve výsledku i politický, když se objevují hlasy po populistických řešeních.
Inflace způsobuje ekonomické i sociální pnutí – ohrožuje rentabilitu dlouhodobých investic, znevýhodňuje střadatele i věřitele či domácnosti s pevným příjem. Naopak zvýhodňuje dlužníky, přičemž mezi ty nejvýznamnější patří stát. Proto bychom měli mít nezávislé centrální banky.
Současná tuzemská inflace je již tři měsíce dvouciferná a tempo meziročního růstu spotřebitelských cen zatím stále zrychluje. Ekonomové již v tomto případě nehovoří o mírné inflaci, pod kterou je chápána ta jednociferná, ale o inflaci pádivé.
Debata o tom, co bylo příčinou inflace, zda minulá extrémně uvolněná fiskální či měnová politika, dovoz drahých surovin nebo ceny energií, už je dnes do značné míry irelevantní.
Podstatné je to, že začala dramatickým způsobem narůstat inflační očekávání domácností i firem, a ti tak začínají vyšší inflaci započítávat do svých cenových a mzdových vyjednávání. To představuje obrovskou hrozbu pro to, že vysoká inflace tady s námi bude delší dobu, respektive bude mnohem nákladnější ji srazit.
Výsostným úkolem České národní banky (ČNB) je hlídat cenovou stabilitu a je více než zřejmé, že se vysoká inflace sama nevyřeší, že je třeba konat. A snížení inflace nemůže být bezbolestné, bude mít své náklady. Teprve budoucnost ukáže, jak se s tím bankovní rada ČNB v čele s novým guvernérem Alešem Michlem vypořádá.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
