Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, zůstala na šesti procentech.
Sazby centrální banky jsou klíčové pro celý trh, protože od nich se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů včetně hypoték. Čím vyšší úroky, tím dražší úvěry na investice a provoz pro firmy či půjčky na bydlení pro domácnosti.
Právě hypotéky jsou pro realitní trh klíčové. Jen na pražském trhu dlouhodobě polovinu nových bytů financovali kupující prostřednictvím hypotečního úvěru. Jenže úroková sazba u hypoték za poslední rok vzrostla trojnásobně až na hodnoty, které byly běžné naposledy v devadesátých letech minulého století. To vedlo k dalšímu zásadnímu zhoršení dostupnosti vlastního bydlení.
Jasně to dokládá proměna skladby kupujících. Na hypotéku už často nedosáhne ani střední třída, minimálně v Praze to platí zcela určitě. Drtivá většina, konkrétně čtyři pětiny nových bytů, se nyní v hlavním městě prodá kupujícím s vlastními financemi bez hypotéky.
Lidé s volnými finančními prostředky se je snaží bezpečně zajistit proti současné extrémně vysoké inflaci a právě nemovitosti jsou pro to velmi vhodné. Nezvyšování základních úrokových sazeb je první vlaštovkou toho, že by se tento trend na hypotečním a realitním trhu mohl pomalu změnit.
Hypoteční úvěry v poslední době zpomalily růst a některé komerční banky už dokonce oznámily první snižování sazeb po roce a půl nepřetržitého růstu. Jakýkoliv optimismus by byl ale v tuto chvíli opravdu předčasný. Jakékoliv prognózy dalšího vývoje jsou v tuto chvíli jen věštěním z křišťálové koule.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
