Se snižováním bilance začne 1. června v měsíčním objemu 30 miliard dolarů u vládních dluhopisů a 17,5 mld. USD u hypotékou krytých cenných papírů (MBS). Postupný náběh na 60 miliard dolarů (u dluhopisů) a 35 mld. USD (u MBS) bude trvat tři měsíce, což je rychlejší tempo, než jsme předpokládali.
I tak ale pro finanční trhy bylo zasedání spíše zklamáním, což se odrazilo v růstu amerických akcií, poklesu sázek na zvyšování sazeb i mírném oslabení dolaru lehce nad úroveň 1,06 USD/EUR.
V závěru týdne však euro propadlo zpět pod 1,05 USD/EUR, ačkoli ztrátu nakonec zčásti korigovalo. Data, která přicházela z eurozóny, zklamala. Výrazně propadly německé tovární objednávky i data za celý německý průmysl.
O překvapení se postarala Česká národní banka (ČNB). A to nejen zvýšením úrokových sazeb o 75 bazických bodů, když trh počítal s padesáti a samotní centrální bankéři připravovali trh na pouze kosmetické změny v úrokových sazbách, ale především její novou prognózou.
Aby se inflace dostala podle základního scénáře centrální banky na dvouprocentní cíl v horizontu měnové politiky (4-6 čtvrtletí), musela by klíčová repo sazba vzrůst k osmi procentům.
Vzhledem k vysoké míře nejistoty, očekávánému slabému výkonu domácí ekonomiky (ČNB revidovala růst hrubého domácího produktu pro letošní rok z tří procent na 0,8 procenta, pozn. aut.) i faktu, že velká část inflačních tlaků pramení z externích faktorů, bankovní rada nakonec následovala spíše alternatívní scénář, který se dívá až na horizont šest až osm čtvrtletí.
Podle něho je repo sazba již nyní v podstatě na svém vrcholu, nicméně za cenu déletrvající vyšší inflace. Na zasedání ČNB koruna nicméně nijak zásadně nereagovala. V pátek krátkodobě oslabila k úrovni 24,70 CZK/EUR, pravděpodobně v reakci na zprávy, že novým guvernérem se pravděpodobně stane Aleš Michl, který je odpůrcem zvyšování úrokových sazeb.
Polská centrální banka naopak překvapila nižším, než očekávaným, zvýšením úrokových sazeb, a to o 75 bazických bodů (na 5,25 %), zatímco trh počítal se 100 bazickými body. Šlo o první zasedání, kde centrální banka naznačila, že již může být méně jestřábí kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu.
Zasedání tak polskému zlotému na silnější úrovně nepomohlo. Ten naopak zůstával celý týden pod tlakem kvůli obavám z přerušení dodávek ruského zemního plynu. V závěru týdne se obchodoval těsně pod hladinou 4,7 PLN/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
