Revize prognóz centrální banky jde stagflačním směrem

Analýza
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zvedla základní repo sazbu o 75 bazických bodů na 5,75 procenta, zatímco se čekalo 50 bazických bodů. Oproti březnu tak opět urychlila tempo zpřísňování měnové politiky. Důvodem jsou přetrvávající silné tlaky na růst cen, které se promítají ve vyšších inflačních očekáváních.
V bankovní radě centrální banky pravděpodobně převládá rezervovanost vůči použití kurzu jako dodatečného nástroje měnové politiky. Ilustrační foto: ČNB

Podle nové prognózy ČNB letos inflace dosáhne v průměru 13,1 procenta, zatímco růst ekonomiky bude pouze ve výši 0,8 procenta. Vlivem vysoké a perzistentní inflace prognóza centrální banky nabádá k růstu úrokových sazeb mírně nad osm procent.

Bankovní rada vlivem rizik slabšího vývoje ekonomiky však takto razantní s největší pravděpodobností nebude. Část vnějších inflačních tlaků bude již nyní nejspíše „výjimkovat“. Na červnovém zasedání čekáme zvýšení sazeb v rozsahu 50-75 bazických bodů a poté stabilitu nejméně do konce letošního roku.

Květnové zasedání ČNB překvapilo opětovným urychlením tempa zpřísňování měnové politiky. Bankovní rada rozhodla o zvýšení základní repo sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta. Poměr hlasů zůstal oproti předchozím zasedáním beze změny, když pro zvýšení o 75 bazických bodů hlasovalo pět centrálních bankéřů, zatímco zbylí dva opět upřednostňovali stabilitu úrokových sazeb.

PSALI JSME:
ČNB zvedá úrok více, než se čekalo

Očekávání před samotným zasedáním byla i přes velkou nejistotu jednoznačná, když jak naše prognóza, konsensus analytiků i investoři na finančním trhu shodně předpovídali růst sazeb o 50 bazických bodů. Tyto předpovědi byly umocněny vyjádřeními centrálních bankéřů, kteří před zasedáním hovořili o již pouze „jemném lazení“ úrokových sazeb.

Bankovní radu zřejmě přesvědčila nová prognóza ČNB, která ve svém základním scénáři čeká růst inflace k 15 procentům meziročně. K vyššímu výhledu inflace přispěla její vyšší úroveň na začátku roku (v březnu meziroční růst spotřebitelských cen činil 12,7 %, zatímco ČNB čekala 9,8 %, pozn. aut.), stejně tak i výrazný nárůst cen komodit na světových trzích v důsledku války na Ukrajině.

Za celý letošní rok centrální banka očekává průměrnou inflaci ve výši 13,1 procenta, oproti 8,5 procenta v minulé prognóze. My předpovídáme 12,6 procenta. Jak již guvernér ČNB Jiří Rusnok avizoval po březnovém zasedání, nová prognóza centrální banky zároveň počítá s nižším růstem ekonomiky.

PSALI JSME:
Centrální banka indikuje další výrazný růst úrokových sazeb

Ta by letos měla podle centrální banky vzrůst pouze o 0,8 procenta, zatímco v předchozí prognóze čekala růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta. ČNB byla velmi pesimistická ohledně vývoje ekonomiky již v prvním čtvrtletí, kdy odhadovala její mezičtvrtletní stagnaci.

Pesimismus ČNB se však nenaplnil, když předběžný odhad Českého statistického úřadu ukázal na růst HDP o 0,7 procenta. Pro druhý kvartál letošního roku čeká centrální banka mezičtvrtletní pokles o 1,2 procenta a ve třetím jeho zmírnění na 0,2 procenta, což je zhruba v souladu s naší prognózou.

Vezme-li v úvahu lepší skutečný vývoj tuzemské ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí, pak nová prognóza centrální banky implikuje její růst o 1,6 procenta. My letos čekáme 1,8 procenta. Revize prognóz ČNB jde tak stagflačním směrem.

PSALI JSME:
Jak moc bychom si měli vzít z kapes budoucích generací?

Dvoutýdenní repo sazba by se podle prognostického modelu centrální banky měla ve druhém čtvrtletí pohybovat v průměru mírně nad osmi procenty. To by pro celé čtvrtletí implikovalo nutnost zvýšení úrokových sazeb cca o 300 bazických bodů. Důvodem takto silné odezvy je snaha modelu dostat na měnově politickém horizontu inflaci zpět do blízkosti dvouprocentního cíle.

Bankovní rada podle slov guvernéra Rusnoka nepřistoupila k tak razantnímu zvýšení úrokových sazeb, na které ukazuje model ČNB, z důvodu rizik nižšího výkonu ekonomiky. Na ten bude pravděpodobně působit jak vysoká inflace, tak také přetrvávající negativní vlivy spojené s válkou na Ukrajině. Takto vysoké úrokové sazby by navíc mohly být rizikem pro finanční stabilitu.

Zvýšení o 75 bazických bodů je tudíž kompromisem mezi reakcí na nadále se zvyšující inflační očekávání a opatrností před unáhlenými kroky, které by mohly představovat další problém pro zadrhávající se ekonomiku. Bankovní rada tak koná spíše podle alternativního scénáře prognózy ČNB, jehož obrysy byly rovněž představeny.

PSALI JSME:
České úrokové sazby se možná blíží k vrcholu

Podle něho by měla repo sazba vystoupat zhruba na úroveň 5,5 procenta a setrvat tam až do konce příštího roku. Inflace by se v tom případě ještě ke konci letošního roku nacházela nad 14 procenta meziročně a svého dvouprocentního cíle by dosáhla až v roce 2024.

Tento scénář jinými slovy říká, že ČNB bude dodatečné inflační tlaky tzv. výjimkovat. Guvernér Rusnok však připustil, že podle bankovní rady jsou rizika alternativního scénáře vychýlena ve směru vyšší inflace, což dokazuje i výraznější zvýšení sazeb (75 bazických bodů v. 50 bazických bodů v alternativním scénáři, pozn. aut.).

Myslíme si, že centrální banka zvedne sazby ještě v červnu, a to o 50-75 bazických bodů. Rusnok sice uvedl, že by ČNB již nyní mohla ignorovat vnější cenové tlaky, na jejich přeliv do ostatních cen a domácí části inflace však reagovat musí.

Konkrétní míra červnového zvýšení úrokových sazeb se bude podle nás odvíjet od dat, která budou z ekonomiky přicházet. Ve druhé polovině letošního roku zatím předpokládáme zpomalování inflace a stabilitu úrokových sazeb.

PSALI JSME:
Jak moc bychom si měli vzít z kapes budoucích generací?

S jejich snižováním zpět k politicky neutrální úrovni by centrální banka mohla začít v první polovině příštího roku, výrazným rizikem je však nyní pozdější pokles. Významným faktorem pro další vývoj měnové politiky může být také obměna pozice guvernéra a jednoho dalšího člena bankovní rady, ke které dojde k 1. červenci.

Centrální banka také oznámila, že znovu navýší objem, v kterém odprodává výnosy z devizových rezerv. Konkrétní výši guvernér Rusnok neuvedl. Řekl však, že ČNB tímto necílí na žádnou konkrétní úroveň kurzu koruny, i když si je vědoma toho, že vliv na jeho hodnotu tyto operace mají.

Nadále tak v bankovní radě pravděpodobně převládá rezervovanost vůči použití kurzu jako dodatečného nástroje měnové politiky. Oproti předchozím vyjádřením, kdy ČNB tvrdila, že operacemi v žádném případě hodnotu kurzu ovlivnit nechce, je zde přece jen patrný jistý posun.

PSALI JSME:
České úrokové sazby se možná blíží k vrcholu

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Hypotéku teď neberte, budou levnější

Lidé se teď často ptají, zda si mají na hypotéku pořídit vlastní nemovitost, v níž spatřují pojistku proti tak rapidní inflaci. Hypotéku nyní spíše nebrat. Bude levněji. Podívejme se, co říkají světové dluhopisové …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Michael Žantovský: „Velká hra se bude odehrávat v jihovýchodní Asii“

Rozhovor
Uspořádání po světové a studené válce je pryč. „Myslím si, že je zřejmé, že až, jak doufám, skončí to poslední Putinovo vojenské dobrodružství katastrofou nebo přinejmenším neúspěchem pro Rusko, tak oblast, kde se bude odehrávat to, čemu diplomati říkají velká hra, tak to je přesně oblast Jihovýchodní Asie,“ říká v rozhovoru Michael Žantovský.