Podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v srpnu snížila z 2,7 procenta na 2,5 procenta, což je ostatně v souladu s prognózou finančního trhu. Naproti tomu Česká národní banka očekávala mírně vyšší inflaci – 2,7 procenta.
Jak pro faei.cz připomněl Martin Kron, analytik Raiffeisenbank, možná důležitější, než samotný index spotřebitelských cen je jeho struktura. S ukázal na oblast služeb, kde se inflace pohybuje okolo 5 procent.
„Není se však čemu divit, když rostou stále velmi solidním tempem mzdy, které na jedné straně podporují vyšší spotřebu domácností a na druhé zvyšují mzdové náklady, které bývají hlavní nákladovou složkou firem působících v terciální sféře,“ dodal Kron.
Ještě nižší inflace?
Jan Vejmělek z Komerční banky uvedl, že by výsledná srpnová inflace nakonec mohla klesnout až na 2,4 procenta. To se ale případně potvrdí, až ČSÚ příští týden zveřejní definitivní hodnotu indexu spotřebitelských cen.
Vejmělek upozornil, že inflaci stáhly dolů ceny potravin a také pohonných hmot. „Jádrová inflace ovšem podle nás nezpomalila a v srpnu setrvala na 2,7 procentu,“ uvedl pro faei.cz Vejmělek, podle něhož si jádrová inflace setrvá do konce roku nad 2,5 procenty, byť celková klesne k 2 procentům.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, si také všímá vyšší inflace ve službách. „V případě služeb se meziroční růst v srpnu zmírnil z 4,8 na 4,7 procenta, což by z pohledu ČNB měla být vítaná zpráva, jakkoliv tempo růstu cen ve službách stále zůstává vysoké,“ uvedl Jáč pro faei.cz.
Podle Jáče současný vývoj nasvědčuje tomu, že ČNB na svém zářijovém zasedání ponechá základní úrokové sazby na současné úrovni 3,50 procenta.
„Je sice možné, že silná koruna dovede ČNB v závěru letošního roku k ještě jednomu finálnímu snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, stejně tak je ale dost dobře možné, že ČNB již dále úroky snižovat nebude,“ dodal Jáč.
Také podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, pomohly srpnovou inflaci stáhnout především levnější pohonné hmoty. „Ovšem nezpracované potraviny v srpnu zdražovaly nadále poměrně výrazným, takřka osmiprocentním tempem, stejně jako v červenci,“ upozornil Kovanda pro faei.cz.
Vysoká jádrová inflace
Klíčovým problémem z hlediska ČNB tak podle něj zůstává poměrně vysoké jádrová inflace, v níž se zrcadlí například nadále výrazný růst cen služeb. „Právě inflace v oblasti služeb je klíčovým domácím faktorem, který nyní zabraňuje dalšímu snižování úrokových sazeb ČNB,“ uvedl Kovanda.
„Poměrně výrazná mzdová dynamika letošního druhého čtvrtletí signalizuje, že mzdově inflační tlaky v oblasti služeb přetrvají i ve druhé polovině letoška, což tlumí naději na citelnější pokles příslušné inflace,“ dodal Kovanda.
Ani Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, nepředpokládá, že by ČNB v dohledné době snížila úrokové sazby.
„Mentálně centrální banka zůstane určitou dobu nastavena spíše směrem k nižším sazbám – minimálně do konce prvního kvartálu 2026 ale předpokládáme, že se otázka dalšího snížení sazeb může vracet do hry,“ uvedl pro faei.cz Bureš.
Analytik PwC Dominik Kohut uvedl, že by inflace měla do konce roku a nejspíš i příští rok zůstat v tolerančním pásmu ČNB. „Samozřejmě za předpokladu, že nedojde k silným proinflačním šokům, jako jsme viděli v minulosti, včetně fiskálně expanzivní politiky,“ uvedl Kohut pro faei.cz
I proto podle něj možná nyní vidíme opatrnější měnovou politiku ČNB, která zastavila snižování úrokových sazeb ve snaze být kotvou tlumící nové inflační tlaky.
„Pokud jde o hlavní inflační faktory, dlouhodobě je silným proinflačním vlivem zrychlující růst cen ve službách včetně nájemného, cenová volatilita potravin a také současný relativně rychlý růst reálných mezd tempem více než pět procent,“ dodal Kohut.
