K metodě „Stolová hora, respektive Matterhorn“ se Jan Kubíček dostal při expertní debatě, kterou ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní uspořádala dva týdny před jednáním bankovní rady ČNB poradenská skupina PKF Apogeo Group. Prestižní akce se zúčastnily desítky analytiků a ekonomů včetně zástupců Finančních a ekonomických informací (faei.cz).
Jde o přístup, jak krotit inflační vlnu. „Vnitřně si to označujeme jako Matterhorn versus Stolová hora,“ poznamenal Kubíček. Zastánci Matterhornu – vysoké špičaté hory – v principu předpokládají rychlé zavedení vysokých úroků, které rychle zaberou, a následně rychle klesnou.
„My jsme zvolili jiný přístup,“ poznamenal Kubíček. Tím je právě Stolová hora, které se také podle tvaru říká tabulová, právě pro její placatou vrcholovou plošinu. Vysoké úrokové sazby se poměrně dlouho držely na vysoké úrovni – ta hlavní na sedmi procentech rok a půl. Pak se začalo s jejím postupným snižováním na aktuálních 4,25 procenta.
Jak by reagoval kurz koruny?
Jan Kubíček upozornil, že v případě „Matterhornu“, tedy rychlého snižování úrokových sazeb, mohl nastat problém s jeho načasováním. „Z Matterhornu bychom měli být rychle dole v době, kdy šly evropské sazby ještě nahoru. Nejsem si jistý, jak by v té době reagoval kurz koruny,“ upozornil Kubíček.
Dodal, že zhruba před rokem byl tlak zastánců tzv. Matterhornu poměrně velký. V srpnu, v září 2023 někteří ekonomové tvrdili, že ČNB zaspala, že úrokové sazby měla už dávno snižovat. Centrální banka začala se snižováním sazeb až na konci roku 2023.
Kubíček zmínil, že při sporu o to, jakou metodu při rychlosti snižování sazeb zvolit, měl oba tábory rozsoudit čas. „A myslím, že nás skutečně rozsoudil,“ řekl Jan Kubíček. „Dnešní inflace okolo dvou procent je přibližně důkazem toho, že nastavené sazby nebyly až tak špatné.“
Člen bankovní rady připomněl, že dopad sazeb na inflaci je zhruba dvanáct, třináct měsíců, někdy ještě o něco déle. „Dnešní inflace je tedy rozsudkem nad sazbami před rokem,“ uvedl Kubíček. Roční míra inflace byla loni v září podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) procenta.
„V září spotřebitelské ceny již poosmé zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici sedmi procent. Byla to nejnižší hodnota od prosince 2021,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Inflace je velmi paličatá
Letos v srpnu byla meziroční inflace podle ČSÚ na úrovni 2,2 procenta. „V tolerančním pásmu jsme už od ledna. Přesto říkáme, že inflační vlna není úplně ukončená,“ konstatoval Jan Kubíček. Vysvětlil, že složení inflace není úplně normální, vysoko se například drží ceny služeb, naopak například pohonné hmoty zlevnily. „Tito pomocníci tady nebudou věčně,“ řekl Kubíček.
Dodal, že dokud nebude struktura inflace normální, nebude inflační vlnu považovat za ukončenou. „Vidíme, že inflace je velmi paličatá,“ zdůraznil Kubíček. Upozornil také na možné další inflační tlaky – třeba chystané zavedení uhlíkových cel v Evropské unii na vybrané zboží z dovozu, například na ocel, cement či hliník. „To ale znamená, že ceny těchto produktů půjdou opět nahoru,“ konstatoval.
Také bankovní rada ČNB při svém posledním zasedání konstatovala, že boj s inflací nekončí. Konstatovala, že v ekonomice i nadále spatřuje určité proinflační tlaky. „Jejich zesílení by znamenalo, že by se inflace v následujících čtvrtletích odpoutala trvaleji od cíle směrem k horní hranici tolerančního pásma. I proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat,“ konstatovala rada.
Dodala, že na příštích jednáních bude vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace: „Bankovní rada konstatuje, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních spolu s tím, jak se úrokové sazby přibližují k neutrálním hodnotám.“
Jak pomohl silný kurz koruny
Člen bankovní rady Jan Kubíček při expertní debatě, kterou ve spolupráci s Vysokou školou finanční a správní uspořádala poradenská skupina PKF Apogeo Group, také zmínil roli silné koruny v boji s inflací. Kurz se totiž v roce 2023 dostal i pod hranici 24 korun za euro.
„Měnový kurz jsme použili jako doplňkový nástroj proti inflaci,“ poznamenal Kubíček. Dodal, že koruna do značné míry pomohla sama. ČNB začala s finanční intervencí pro posílení kurzu hned po ruské agresi na Ukrajině v únoru 2022. „Utratili jsme pětinu, možná šestinu devizových rezerv, které jsou ale obrovské,“ zmínil Kubíček.
Posléze se podle něj ukázalo, že trh už tyto finanční injekce nepotřebuje, koruna posilovala sama. „Sice jsme byli formálně v intervenčním režimu, ale od října 2022 se fakticky neintervenovalo, v srpnu 2023 jsme formálně intervenční režim ukončili. A přešli jsme na hlavní nástroj – úrokové sazby,“ sdělil člen bankovní rady ČNB.
Aktuální kurz okolo 25 korun za euro lze podle něj označit za rovnovážný. „Letos očekáváme naprosto rekordní přebytek zahraničního obchodu se zbožím a službami ve výši 500 miliard korun,“ uvedl Kubíček, podle něhož ale z velké části odplyne ve formě dividend do firem zahraničních vlastníků. I tak se ale ukazuje, že minimálně pro exportéry je kurz vyhovující.
