Ukazuje to průzkum agentury STEM/MARK z konce loňského roku, jehož výsledky mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Pozitivně se k vesmírné misi staví 90 procent Čechů. Zatím jediným Čechem v kosmu byl Vladimír Remek v březnu 1978.
„Respondenti se většinově domnívají, že mise pomůže pozvednout národní hrdost, spojují si ji zejména s prestiží, spoluprací, odvahou a pokrokem,“ uvedla agentura, která vyzpovídala více než tisícovku lidí.
Podpora se ale neomezuje jen na emocionální rovinu. Na 89 procent dotázaných souhlasí, že mise dokazuje schopnost České republiky držet krok s globálním technologickým vývojem, 86 procent věří, že může inspirovat mladou generaci k většímu zájmu o vědu a technologie.
„Mise je vnímána jako silná inspirace pro mladé lidi, aby se více zajímali o vědu a techniku, mohla by také podpořit jejich sebevědomí. Sami mladí si to myslí o něco častěji než ostatní věkové skupiny,“ sdělila agentura.
Mise podle dotázaných rovněž ukazuje technologickou vyspělost ČR a pomůže posílit důvěru v českou vědu a průmysl. „Doslovná vyjádření respondentů by se dala shrnout tak, že mise ukazuje, jak i malá země může mít velký potenciál,“ uvedla agentura.
Nejdříve v létě 2027
Poněkud méně pozitivní je ale názor na to, zda mise přinese nějaký skutečný prospěch, nebo jde o „vanity project“ bez hlubšího smyslu. „Zde se ani lidé, kteří se k misí staví pozitivně, neumějí zcela shodnout,“ vysvětlili autoři průzkumu.
Výcvik armádní pilota Aleše Valenty, který se v rámci projektu Česká mise do vesmíru připravuje jako záložní astronaut, nadále pokračuje. Pokud by byl vybrán do posádky, která zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici, odletěl by nejdříve v létě 2027, jak vyplývá z oznámení NASA.
České kosmické aktivity nyní přecházejí z ministerstva dopravy pod ministerstvo průmyslu. Resort Karla Havlíčka (ANO) uvedl, že tato změna odráží rostoucí strategický význam kosmických aktivit pro českou ekonomiku, technologický rozvoj i dlouhodobou konkurenceschopnost země.
„Vesmír už dávno není jen věda, ale také ekonomika a moderní průmysl. Proto je logické, že kosmická agenda přechází pod hospodářský resort, který odpovídá za průmysl, inovace i naplňování Hospodářské strategie Česko: země budoucnosti 2.0,“ řekl vicepremiér Havlíček.
„Chceme, aby špičkový výzkum měl co nejsilnější vazbu na české firmy a nové technologie,“ dodal Havlíček, který se s astronautem Svobodou už osobně setkal. Účast na národní misi podle ministra vytváří unikátní příležitost pro české firmy a výzkumné týmy.
Třináct experimentů
Vesmírné technologie dnes prostupují klíčovými sektory od zdravotnictví přes energetiku a bezpečnost až po komunikační infrastrukturu.
Celkem 13 českých experimentů připravovaných pro českou misi na ISS (mezinárodní vesmírná stanice, pozn. red.) se zaměřuje například na monitorování fyziologických změn ve vesmíru, osobní dozimetrické systémy, biotechnologie pro uzavřené životní systémy či testování pokročilých materiálů.
„Naší prioritou je budovat dlouhodobé kapacity tak, aby Česko nebylo pouze účastníkem jednotlivých projektů, ale aby byla v mezinárodní kosmické spolupráci lídrem a stabilním a respektovaným partnerem,“ řekl Václav Kobera, koordinátor projektu Česká cesta do vesmíru.
Ministerstvo dopravy projekt Česká cesta do vesmíru zahájilo v červnu 2024 a koordinovalo jeho první fázi. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přebírá agendu s cílem systematicky propojit kosmické aktivity s podporou high tech průmyslu, výzkumu a exportu.
