Nemáme sice žádné rakety, které by létaly ke hvězdám, ani se nechystá výstavba kosmodromu, i tak by se kosmický výzkum mohl stát jedním z důležitých oborů, pro něž se vžilo označení „tahoun ekonomiky“. Ale popořádku.
Podle posledních výsledků Indexu prosperity a finančního zdraví, což je dlouhodobý projekt České spořitelny a Evropy v datech, se tuzemská ekonomika po utlumení inflace vrátila mezi deset nejzdravějších v Evropské unii, aktuálně jí patří devátá příčka, když loni byla na čtrnáctém.
To je nepochybně dobrá zpráva, k níž přispěl významný pokles inflace i rostoucí podíl národního důchodu na hrubém domácím produktu (HDP). Také se stabilizoval veřejný dluh. Autoři indexu současně ukázali na jednu významnou hospodářskou brzdu, jíž je právě nízká přidaná hodnota české ekonomiky.
Bez silnějšího zaměření na inovace a technologie bude České jen obtížně dohánět „německé platy“, které tak proslavil výrok premiéra Petra Fialy (ODS). Mimochodem právě Německo skončilo v aktuálním žebříčku na druhém místě – za Švédskem, byť náš západní soused z hlediska HDP zůstává i přes momentální problémy nejsilnější ekonomikou nejen v EU, ale v celé Evropě.
A teď zpátky k vesmírnému výzkumu: Právě firmy zapojené přímo i nepřímo do „letů ke hvězdám“ patří k technologickým špičkám, tedy k těm s vysokou přidanou hodnotou. Nejde jen o podniky, ale také o různé vědecké instituce a vysokoškolská centra.
Ostatně o kosmických aktivitách a příležitostech, které tento obor nabízí, se nedávno hovořilo také na konferenci o transformaci podnikání, kterou pořádala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
Česko má tímto směrem dobře našlápnuto díky armádnímu pilotovi Aleši Svobodovi, který se právě jako náhradník Evropské kosmické agentury (ESA) připravuje jako náhradník na let do kosmu. Letošek by mohl hodně napovědět, jestli Česká republika bude mít po Vladimíru Remkovi dalšího astronauta.
Projekt Česká cesta do vesmíru vyvolává velký zájem veřejnosti a přitahuje rovněž mladou generaci k moderním technologiím. Už tento víkend se dvacítka mladých lidí zúčastní speciálního parabolického letu na palubě Airbusu A310 a na vlastní kůži zažije stav beztíže – jako skuteční astronauti.
Do programu Zero-G se přihlásilo 861 žáků a studentů od 13 do 18 let z celé České republiky, kteří museli podstoupit několikakolový přísný výběr, na jehož konci zůstala skupinka „vyvolených“. Poletí s nimi i český člen záložního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury major Aleš Svoboda.
„Projekty jako Zero-G pomáhají mladým lidem objevit krásu vědy a techniky a ukazují jim, že i Česko může být součástí špičkového kosmického výzkumu a průmyslu,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), pod jehož resort vesmírné aktivity spadají. „Posilování českého kosmického průmyslu a vědy začíná právě motivací nové generace,“ dodal.
Ostatně v České republice se v posledních letech podařilo vybudovat poměrně silný kosmický průmysl a zapojit ho do mezinárodních projektů a řetězců. V zemi funguje minimálně 150 zavedených firem, startupů a akademických institucí, aktivních a úspěšných v kosmických aktivitách.
„Potřebujeme investovat do průmyslu tak, abychom se od producenta dílů a součástek postupně měnili v zemi, která má nejen originální nápady, ale navíc je dokáže dovést až k realizaci,“ konstatoval Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory České republiky.
„Chceme také účelně investovat do vzdělání lidí, kteří musejí cítit, že Česká republika o jejich schopnosti stojí a dokáže jich využít na těch nejambicióznějších projektech. Profitovat z toho budeme všichni,“ dodal Zajíček. Česko má v tomto ohledu za sebou několik kosmických úspěchů.
Připomeňme alespoň ten poslední: V polovině ledna byl na oběžnou dráhu vypuštěn raketou Falcon-9 společnosti SpaceX v rámci mise Transporter 12 největší a technologicky nejvyspělejší český satelit SATurnin-1, který je určen ke snímkování Země a podpoří obranu a bezpečnost našeho státu.
Vesmírný výzkum přitom není jen něco, co se odehrává někdo vysoko nad našimi hlavami. Špičkové nákladné technologie, které jsou pro lety do vesmíru nutné, se postupem času dostávají i do běžných produktů a činností na zemském povrchu.
Jde například o průhledná rovnátka, u nichž je kladen velký důraz na materiál. Všechny podmínky splnil ten z dílny NASA – speciální typ keramiky, která je dokonce pevnější než ocel. Původně přitom měla sloužit pro krytí infračervených senzorů u teplem naváděných raket.
