Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka lze za vyššími útratami hledat nejen současnou ekonomickou situaci. „Nárůst částky, kterou Češi utratí za průměrný nákup, lze z jedné poloviny připsat lepší ekonomické situaci domácností a z druhé poloviny zvýšení spotřebitelských cen. Rovněž je důležité si uvědomit, že finanční situace domácností byla před čtyřmi lety o poznání horší než nyní, když se v letech 2014 a 2015 spotřebitelé vzpamatovávali z mělké, ale dlouhé předchozí hospodářské recese,“ uvedl.
Výrazným faktorem je však také inflace. „Po očištění o inflaci je v případě potravinářského zboží reálný nárůst prodejů téměř přesně poloviční, tedy 7,5 procenta neboli 16 korun. Stejných 7,5 procent poté připadá na inflaci v segmentu potravin,“ doplnil Novák.
To, jakým způsobem roste v jednotlivých prodejnách průměrná cena za nákup, však neovlivňuje pouze region. Výsledky se výrazně liší především podle typu obchodů, potažmo jejich vybavenosti. Zásadní je podle odborníků především skutečnost, zda je součástí prodejny parkoviště.
Pokud jde o další vývoj průměrných cen za nákup v maloobchodě, podle analytiků lze v nejbližší době očekávat další pokračování současného trendu. Novák to zdůvodňuje příznivou finanční situací českých domácností, nízkou mírou nezaměstnanosti, vysokou důvěrou spotřebitelů či růstem mezd.
„Nákupní apetit české domácnosti neopustí ani v závěru letošního a v průběhu příštího roku. Na druhé straně je však nutné zmínit, že růst maloobchodních tržeb v posledních měsících přeci jen mírně zpomalil. Spotřebitelé proto budou v blízké budoucnosti i nadále utrácet, avšak dynamika jejich výdajů bude o něco slabší, než bylo v posledních letech zvykem,“ uzavřel analytik.
