Chytré hodinky a další podobná zařízení využívalo loni 35 procent Čechů, tedy nejvíce v EU. Druzí skončili Finové, kde je používá třetina lidí. Třetí jsou pak Estonci s 31procentním podílem.
Statistika potvrzuje zkušenost řady tuzemských prodejců, kteří v době pandemické uzavírky pozorují zvýšený zájem Čechů o elektroniku, která krátí dlouhou chvíli, ať jde o herní notebooky, konzole nebo právě chytré hodinky.
Statistika také dokládá, že Češi v uplynulých letech poměrně rychle bohatli, takže ani v roce poznamenaném zhoršováním celkové ekonomické situace a souvisejících vyhlídek nepřestali utrácet za věci, které by si mohli celkem snadno odepřít.
Nejméně chytré hodinky v EU využívají spíše chudší národy, jakou jsou Řekové, Rumuni a Kypřané. V Řecku, v Rumunsku nebo na Kypru loni využívalo chytré hodinky a podobná zařízení jen méně než deset procent populace.
Podstatným důvodem je právě to, že populace v těchto zemích si prostě podobná zařízení a „vychytávky“ nemůže dovolit, ať už kvůli obecně slabé kupní síle jako v Rumunsku nebo kvůli závažné ekonomické krizi uplynulé doby jako v Řecku či na Kypru.
Chytré hodinky Češi ovšem milují nejen jako kratochvíli, ale i z praktických důvodů. Podle studie společnosti Mastercard totiž v rámci EU nadprůměrně často chytrými hodinkami také platí v obchodech.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
