Celkem se v Česku v loňském roce spotřebovalo 74 petajoulů (PJ) tepla, nejvíc tradičně v průmyslu a v domácnostech. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
Čtvrtletní zpráva o provozu teplárenských soustav ČR za poslední čtvrtletí loňského roku uvádí, že spotřeba tepla ze soustav zásobování se snižovala napříč sektory a takřka po celý rok.
Meziročně se pokles projevil ve všech měsících roku 2022 s výjimkou července a září, k největším úsporám došlo v květnu (-34,3 %) a v říjnu (-22,5 %). „Znatelně šetřily obě ‚nejnáročnější‘ kategorie, které spotřebují 71 procent veškerého tepla,“ uvedl předseda ERÚ Stanislav Trávníček.
V průmyslu se spotřeba oproti roku 2021 snížila o 7,7 procenta, u domácností dokonce o 12,9 procenta. „Vypíchl bych ještě sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví, kde došlo k meziročnímu poklesu o 15,7 procenta,“ dodal.
Podle jeho názoru se na poklesu spotřeby kromě úsporných opatření projevilo i počasí, které bylo v roce 2022 v průměru 0,9 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. Kromě spotřeby byly v loňském roce nižší dodávky (81,8 PJ, meziroční pokles o 11,5 %, pozn. red.) i hrubá výroba tepla (150,1 PJ, meziroční pokles o 7,2 %).
Podle Trávníčka můžeme v případě paliv na výrobu tepla vypozorovat několik trendů. Znatelný je podle něj zejména pokračující odklon od uhlí.
„Přestože byl podíl hnědého uhlí na celkové výrobě stále významný, přes 39 procent, meziročně jsme zaznamenali pokles výroby z hnědého uhlí o 2,5 procenta, u černého uhlí dokonce o 14 procent. U zemního plynu, loni velmi drahého, došlo k meziročnímu snížení o 15,7 procenta,“ sdělil Trávníček.
Údaje o loňské spotřebě tepla dokreslují celkový obraz šetření energiemi. Jak vyplývá ze čtvrtletních zpráv ERÚ o provozu plynárenské a elektrizační soustavy, spotřeba rekordně klesala i u těchto komodit.
U plynu došlo k meziročnímu poklesu o 20 procent a celková hodnota 7 544 milionů m3 byla nejnižší za posledních osm let. Spotřeba elektřiny pak klesla celkově o 3,9 procenta, u domácností dokonce o rekordních devět procent.
