Necelých šest tisíc za životní roční pojistku. Tolik průměrně platí Češi. Podle Martina Švece, finančního a pojistného matematika Partners to znamená, že česká populace není dostatečně chráněná před vážnými zdravotními potížemi. Kvalitní životní pojištění lze totiž pořídit přibližně až za 10 tisíc korun ročně.
„Více než třetina českých rodin s vyživovaným dítětem nemá žádnou pojistku pro případ, kdyby z vážných zdravotních důvodů vypadl jejich příjem,“ poukázal Švec na další výsledek průzkumu, který letos probíhal na stránkách Denfinancnigramotnosti.cz.
Negativní přístup k pojištění se však netýká celé populace stejně. Čím mají lidé vyšší vzdělání, tím přistupují k životnímu pojištění odpovědněji. Z výsledků průzkumu vyplývá, že mezi vysokoškoláky má tento druh pojištění 69 procent lidí, kdežto mezi lidmi bez maturity je to jen 39 procent. Lepší přístup k pojištění mají také lidé, kteří splácejí hypotéku. Životní pojištění má 78 procent z nich.
KOLIK PENĚZ BUDE CHYBĚT
Příjem rodin se přitom při těžkém zranění, nebo jiném velkém zdravotním problému snížil o osm tisíc korun. „Pro normální fungování scházelo domácnostem 6500 Kč. Rozpočet nejvíce zatěžovaly náklady na bydlení a lékařskou péči, nezanedbatelné však v takové situaci byly i výdaje za jídlo,“ popsala propad příjmů po vážném zranění člena rodiny pro týdeník Euro manažerka Pojišťovny České spořitelny Martina Švábová. Nejčastěji byli lidé v pracovní neschopnosti 11 měsíců, celková léčba a rekonvalescence byla delší, většinou 17 měsíců. Péče o nemohoucího trvala nejčastěji rok.
Respondenti průzkumu Partners si sice správně poradili s otázkou ohledně hlavních rizik, která by měla krýt životní pojistka, tedy smrti, invalidity a dlouhodobé pracovní neschopnosti. To je však jen teorie.
„Realita bývá bohužel horší. Z dat od pojišťoven víme, že Češi nemají dobře nastavené pojistky, zejména v případě pojistných částek u těchto tří typů pojištění. Ty bývají příliš nízké, částky do 500 tisíc korun jsou pro živitele rodiny nedostatečné, přitom jsou ve smlouvách velmi často,“ konstatuje Švec. Čtyřicetiletý člověk, který má příjem 20 tisíc Kč čistého, potřebuje v případě, že se stane invalidou třetího stupně, pro udržení svého životního standardu přibližně dva miliony Kč.
POMOC V RODINĚ NEBUDE STAČIT
Téměř v sedmi případech z 10 by se české rodiny spolehly na své blízké (36 %) a na předchozí úspory (33 %). Pojištění kryje záda jen desetině z nich (11 %). Na stát by se o dávky v nouzi, příspěvky aj. obrátilo 7 % respondentů. Více na něj spoléhají rodiny, kde je živitelem žena, nebo ty, kde přednosta domácnosti má nižší stupeň dosaženého vzdělání.
Otázkou je, zda úspory rodiny dokážou vykrýt obtížné životní situace, kdy se například z vydělávajícího člena rodiny stane invalida. „V takových případech by rodina musela mít na účtech miliony, aby udržela svůj životní standard, což nebývá reálné,“ říká finanční poradce a lektor projektu Den finanční gramotnosti Jaroslav Gall. Paradox vidí v tom, že nejvíce stát rodině vyplatí na dávkách při úmrtí živitele rodiny. „Invalidita je přitom statisticky častější a nese s sebou riziko větší finanční ztráty,“ tvrdí.
V souvislosti se zmínkou o dávkách od státu je varující ještě jedna skutečnost, vyplývající z průzkumu. Většina dotázaných totiž očekává, že by při dlouhodobé pracovní neschopnosti od státu dostávalo o 20 procent víc peněz, než by tomu bylo ve skutečnosti. Překvapivě se v tomto odhadu častěji mýlí vzdělanější lidé.
