Nejde přitom jenom o spotřebu domácností, tedy jak obyvatelé utrácejí za zboží a služby, ale také o celkové DPH (hrubý domácí produkt, pozn. aut.) – oba ukazatele se stále nevrátily na úroveň před covidovou pandemií. Právě setrvalý pokles spotřeby v posledních letech je poměrně unikátní záležitostí a odlišuje Česko od okolních zemí, tedy Polska, Slovenska, Rakouska a Německa.
„Celé období má dvě poměrně odlišné části: období během pandemického roku 2020, a období bezprostředně po pandemii. Ani jedno z nich ale nevyznívá pro Česko příliš optimisticky,“ řekl Marek Kapička, který v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na ekonomické dopady.
Pokles HDP
Před třemi lety sice poklesl HDP okolo sice procent u všech sledovaných zemí. Česko ale bylo druhé nejhorší po Rakousku, které následně dohnalo propad silnějším růstem. Oproti tomu Česká republika už minimálně rok a půl stagnuje a je jedinou zemí, která ani na chvíli nedosáhla úrovně HDP před pandemií.
„Výrazně zaostáváme zejména za Polskem, které se pohybuje na úrovni okolo deseti procent vyšší než před pandemií, ale i za Slovenskem a již zmiňovaným Rakouskem,“ konstatoval Kapička. Podle něj je za tímto poměrně nelichotivým vývojem dynamika spotřeby, která byla v letošním prvním čtvrtletí devět procent pod posledním rokem před koronavirovou pandemií 2019.
„Přitom jsme patrně stále nedosáhli dna. Dramatický je kontrast zejména se Slovenskem, kde spotřeba již dva roky vytrvale roste a ke konci roku 2022 je o sedm procent vyšší než před pandemií,“ upozornil Kapička.
Vývoj reálných investic
Nepříliš přesvědčivě vypadá podle analýzy rovněž vývoj reálných investic. Česko sice poměrně rychle předehnalo úroveň před pandemií a výrazně zaostávalo pouze za Polskem, kde nastal výrazný investiční rozmach. V českém případě ale šlo pouze o krátkodobý vzestup.
„Posledních několik čtvrtletí se situace obrátila a dochází k opětovnému poklesu, přibližně zpět na úroveň před pandemií. S výjimkou Polska, které je ale na úplně jiné úrovni, jsme jedinou zemí, kde dochází k opětovnému poklesu,“ poznamenal ekonom Marek Kapička.
Ve srovnání s obdobím bezprostředně před pandemií je tedy české skóre následující: HDP a investice jsou přibližně na stejné úrovni, soukromá spotřeba minus devět procent, vládní spotřeba plus deset procent.
Alarmující je podle vědců dynamika v posledních čtvrtletích. „Česká republika je na prahu recese již několik čtvrtletí a situace v tuto chvíli nevypadá o mnoho optimističtěji než na podzim, spíše naopak,“ dodal Kapička.
Mínus 0,2 procenta
Vývoj HDP skutečně nevyznívá příliš lichotivě. V prvním kvartále se sice mezičtvrtletně zvýšil o 0,1 procenta, meziročně ale hrubý domácí produkt klesl o 0,2 procenta. Ukázaly ty údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Mezičtvrtletní i meziroční vývoj HDP byl pozitivně ovlivněn především rostoucí zahraniční poptávkou. Naopak negativní vliv měly nadále se snižující výdaje na konečnou spotřebu domácností. Pokles nastal rovněž u tvorby hrubého kapitálu, kde došlo k meziročnímu propadu po dvouletém období růstu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Ačkoli některé instituce a ekonomové odhadují letošní vývoj tuzemského DPH do jednoho procenta, Svaz průmyslu a dopravy ČR varoval, že české hospodářství stále není v dobré kondici. Ve shodě s citovanou analýzou uvedl, že problémem je vedle slabé spotřeby také pokles investic. Letošní HDP tak podle prognózy svazu vyroste jen o 0,1 procenta.
