Špatný vstup české ekonomiky do druhého čtvrtletí neprospěl domácí měně

Data z tuzemské ekonomiky tento týden příliš nepotěšila. Domácí průmyslová výroba po březnovém oživení v dubnu meziměsíčně klesla o 1,9 procenta (ve zpracovatelském průmyslu ještě výrazněji o 2,7 %, pozn. aut.) a navázala tak na slabé výkony v lednu a únoru.
Špatný vstup české ekonomiky do druhého čtvrtletí koruně neprospěl. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Výhled pro tuzemský průmysl navíc není příliš optimistický, jak ukazují předstihové indikátory a negativní vývoj v zahraniční poptávce. Nedařilo se ani stavebnictví. Údaje tržeb z maloobchodu a ze služeb zase potvrdily pokračující útlum spotřebitelské poptávky.

Přestože růst mezd na začátku roku zrychlil, mezičtvrtletně reálně klesly vlivem odeznění efektu úsporného tarifu a lednového přecenění zboží a služeb. To ukázala data vývoje mezd za celé první čtvrtletí.

Celkově se tedy vstup české ekonomiky do druhého čtvrtletí příliš nepovedl a s ohledem na pokračující slabý výkon průmyslu v prostředí slábnoucí globální poptávky a výdajové umírněnosti domácností se tak rizika koncentrují ve směru další stagnace případně i poklesu ekonomické aktivity.

České koruně výše zmíněná data příliš neprospěla. Po posílení na začátku týdne všechny zisky následně odevzdala a na samotném konci týdne je zhruba o 0,4 procenta slabší. Klesly i korunové tržní sazby, v týdenním srovnání o zhruba 11-20 bazických bodů dle splatnosti, zatímco dolarové a eurové sazby mírně vzrostly.

Nejvýznamnější pokles zaznamenal především velmi krátký konec křivky korunových sazeb spojený s očekáváním uvolňování domácí měnové politiky. Šance na zvýšení sazeb na nadcházejícím zasedání – podle nás nepravděpodobný scénář – zředil rozhovor s viceguvernérkou Evou Zamrazilovou. V dalším rozhovoru Tomáš Holub připustil možnost opatrného snižování sazeb na začátku příštího roku.

Ekonomika eurozóny dle finálního údaje stejně jako ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku i v letošním prvním mezičtvrtletně klesla o 0,1 procenta a nejmenším možným poklesem tak splnila definici technické recese.

I když při odhlédnutí od volatilních údajů Irska, jehož hrubý domácí produkt (HDP) nezachycuje reálnou ekonomickou aktivitu příliš dobře, ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí stagnovala (po poklesu o 0,1 % ve Q4 22).

Slabé výkony v evropském průmyslu a již zmíněný negativní vývoj v globální poptávce – podložený daty z Číny, kde se oživení aktivity potýká s problémy – předznamenávají slabší výkon pro druhé čtvrtletí. Klíčovou roli sehraje míra oživení spotřeby domácností, která v prvním kvartálu mezičtvrtletně opět klesla.

Data z druhé strany Atlantiku překvapovala vesměs negativně. Zklamal zejména výrazně slabší ISM index ze služeb (50,3 b. vs. konsensus 52,4 b.) a nad očekávání byly zase vyšší týdenní statistiky o podpoře v nezaměstnanosti (261 tis. vs. konsensus 235 tis.), byť tento indikátor je poměrně volatilní.

Trhy nicméně vyhlížely především blížící se zasedání americké centrální banky (Fed) a Evropské centrální banky (ECB), které jsou na programu příští týden.

Euro vůči dolaru posílilo až ke konci týdne a ve srovnání s pondělní otevírací úrovní je o 0,6 procenta silnější. Kromě české koruny ostatní středoevropské měny měly tendenci během týdne posilovat.

Maďarský forint posílil o 0,4 procenta, nerozhodilo ho ani nad očekávání výraznější zpomalení tamní inflace v souvislosti s tempem uvolňování měnové politiky. Polský zlotý po úterním rozhodnutí tamní centrální banky o ponechání klíčové úrokové sazby na úrovni 6,75 procenta mírně posílil a v týdenním srovnání je o zhruba jedno procento silnější.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB