Výhled pro tuzemský průmysl navíc není příliš optimistický, jak ukazují předstihové indikátory a negativní vývoj v zahraniční poptávce. Nedařilo se ani stavebnictví. Údaje tržeb z maloobchodu a ze služeb zase potvrdily pokračující útlum spotřebitelské poptávky.
Přestože růst mezd na začátku roku zrychlil, mezičtvrtletně reálně klesly vlivem odeznění efektu úsporného tarifu a lednového přecenění zboží a služeb. To ukázala data vývoje mezd za celé první čtvrtletí.
Celkově se tedy vstup české ekonomiky do druhého čtvrtletí příliš nepovedl a s ohledem na pokračující slabý výkon průmyslu v prostředí slábnoucí globální poptávky a výdajové umírněnosti domácností se tak rizika koncentrují ve směru další stagnace případně i poklesu ekonomické aktivity.
České koruně výše zmíněná data příliš neprospěla. Po posílení na začátku týdne všechny zisky následně odevzdala a na samotném konci týdne je zhruba o 0,4 procenta slabší. Klesly i korunové tržní sazby, v týdenním srovnání o zhruba 11-20 bazických bodů dle splatnosti, zatímco dolarové a eurové sazby mírně vzrostly.
Nejvýznamnější pokles zaznamenal především velmi krátký konec křivky korunových sazeb spojený s očekáváním uvolňování domácí měnové politiky. Šance na zvýšení sazeb na nadcházejícím zasedání – podle nás nepravděpodobný scénář – zředil rozhovor s viceguvernérkou Evou Zamrazilovou. V dalším rozhovoru Tomáš Holub připustil možnost opatrného snižování sazeb na začátku příštího roku.
Ekonomika eurozóny dle finálního údaje stejně jako ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku i v letošním prvním mezičtvrtletně klesla o 0,1 procenta a nejmenším možným poklesem tak splnila definici technické recese.
I když při odhlédnutí od volatilních údajů Irska, jehož hrubý domácí produkt (HDP) nezachycuje reálnou ekonomickou aktivitu příliš dobře, ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí stagnovala (po poklesu o 0,1 % ve Q4 22).
Slabé výkony v evropském průmyslu a již zmíněný negativní vývoj v globální poptávce – podložený daty z Číny, kde se oživení aktivity potýká s problémy – předznamenávají slabší výkon pro druhé čtvrtletí. Klíčovou roli sehraje míra oživení spotřeby domácností, která v prvním kvartálu mezičtvrtletně opět klesla.
Data z druhé strany Atlantiku překvapovala vesměs negativně. Zklamal zejména výrazně slabší ISM index ze služeb (50,3 b. vs. konsensus 52,4 b.) a nad očekávání byly zase vyšší týdenní statistiky o podpoře v nezaměstnanosti (261 tis. vs. konsensus 235 tis.), byť tento indikátor je poměrně volatilní.
Trhy nicméně vyhlížely především blížící se zasedání americké centrální banky (Fed) a Evropské centrální banky (ECB), které jsou na programu příští týden.
Euro vůči dolaru posílilo až ke konci týdne a ve srovnání s pondělní otevírací úrovní je o 0,6 procenta silnější. Kromě české koruny ostatní středoevropské měny měly tendenci během týdne posilovat.
Maďarský forint posílil o 0,4 procenta, nerozhodilo ho ani nad očekávání výraznější zpomalení tamní inflace v souvislosti s tempem uvolňování měnové politiky. Polský zlotý po úterním rozhodnutí tamní centrální banky o ponechání klíčové úrokové sazby na úrovni 6,75 procenta mírně posílil a v týdenním srovnání je o zhruba jedno procento silnější.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
