Na tento trend ukazuje analýza, kterou Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla společnost Edenred. Z takzvaného Edenred Restaurant Indexu, který je sestavován na základě útrat zaměstnanců, vyplývá, že průměrná útrata se už několik měsíců pohybuje okolo 197 korun.
A navíc: Tempo růstu cen je nejpomalejší za posledních pět let. Strávníci tak podle Edenredu narazili na limit, nad který si nechtějí za jídlo v restauraci dále připlácet, a provozovatelé se tomuto trendu přizpůsobují.
To potvrzuje i průzkum mezi více než tisícovkou dotázaných, který pro společnost Rational provedla agentura Perfect Crowd. Na 60 procent lidí uvedlo, že právě cena je hlavním důvodem, proč nejdou na jídlo do restaurace.
„Vidíme tady zásadní paradox spotřebitelského chování. Zákazníci chtějí vyšší kvalitu, lepší suroviny a propracovanější zážitek, ale zároveň nejsou ochotni za to platit víc,“ řekl Jan Bartík, generální ředitel společnosti Rational, který patří mezi přední výrobce inteligentních kuchyňských spotřebičů.
Pro restaurace je to podle Bartíka obrovská výzva. „Musí splnit rostoucí očekávání hostů, ale nemohou si dovolit zdražit, protože by o tytéž hosty přišly. A to všechno v době, kdy jim rostou náklady a chybí personál,“ dodal.
Značné regionální rozdíly
Podle společnosti Edenred hosté restaurací pečlivěji plánují, kde a za kolik se najedí, zatímco podniky balancují mezi cenou a kvalitou. V uplynulých 12 měsících zvýšilo své ceny 67 procent stravovacích zařízení.
Jde o nejnižší rozdíl za posledních pět let. V říjnu dosáhla průměrná útrata v době oběda 197,6 koruny. Na této částce se drží už od července. Jedinou výjimkou byl srpen, kdy dočasně překročila hranici 198 korun.
Ačkoliv ceny rostou napříč republikou, stále více vynikají rozdíly mezi jednotlivými regiony. Praha je nejdražší (222,1 Kč), následuje Brno (209,9 Kč), zatímco Zlín (175,6 Kč) a Olomouc (176,5 Kč) zůstávají tradičně na opačném konci žebříčku.
Ačkoliv dynamika růstu výrazně zpomalila, rozdíly mezi městy se nadále drží. V říjnu 2020 dělilo Prahu a Zlín zhruba 24 korun, letos v říjnu je to již 47 korun. V dlouhodobém horizontu stále platí, že proti roku 2020 jsou obědy v Česku dražší o 41,5 procent.
Nejvíce zdražily obědy v Ostravě, o to o více než 52 procent. Na druhém místě skončila Praha s růstem o téměř 44 procent na třetím Brno (bezmála 43 procent). Například ale v Liberci nebo Brně obědy od července mírně zlevnily.
„Data za léto a podzim ukazují, že se situace kolem zdražování obědů v restauracích stabilizovala. Ceny už prakticky nerostou a meziroční nárůst je nejnižší od roku 2020,“ sdělila Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
Vysněná cena obědů
Podle Edenred Restaurant Indexu byl letos v říjnu počet transakcí v restauracích o 32 procent nižší než na začátku roku 2020, zatímco za pandemie covidu-19 se propady pohybovaly až kolem 85 procent.
Ještě v roce 2024 se návštěvnost restaurací držela 34 až 44 procent pod „předcovidovou“ úrovní, letos se situace mírně zlepšila a stabilizovala. Po celý rok se pokles drží v rozmezí 32 až 36 procent.
Podle Anety Martiškové průzkumy ukazují, že Češi za „férovou“ cenu oběda pokládají částku kolem 140 korun, avšak samotní restauratéři uvádějí, že běžná útrata v době oběda se pohybuje mezi 180 a 200 korunami.
Stravování se tak stává pragmatičtějším a lidé častěji volí jen základní chod, vynechávají polévku, dezert a pití. Zdražování se přitom nedotklo pouze strávníků. S rostoucími náklady se potýkají i samotné restaurace. Navíc čelí kritickému nedostatku zaměstnanců.
„Personální krize dopadla na gastronomii opravdu tvrdě. Když téměř devět z deseti provozovatelů označuje nedostatek lidí za svůj hlavní problém a polovina z nich situaci vnímá přímo jako kritickou, není to jen dočasná komplikace,“ uvedl Jan Bartík ze společnosti Rational.
