Češi tak v současnosti utrácí za alkohol zhruba dvojnásobek toho, co v polovině 90. let, kdy se jejich výdaje za pivo, víno a lihoviny pohybovaly v tehdejších cenách kolem úrovně 45 miliard korun, jak dále plyne z dat Eurostatu.
Od poloviny 90. let však klesl podíl výdajů za alkoholické nápoje na celkových spotřebitelských výdajích Čechů. V roce 1995 tento podíl činil 5,4 procenta, do roku 2008 pak poklesl na rovná tři procenta. Poté však došlo k jeho opětovnému navýšení, takže v roce 2019 činil 3,4 procenta. To Českou republiku řadí podle dnes zveřejněné zprávy Eurostatu na 4. místo v EU, neboť vyšší podíl vykazují už jen všechny tři Baltské státy.
Pokles podílu alkoholu na spotřebitelských výdajích, k němuž v posledním čtvrtstoletí došlo, lze jen zčásti připsat zdravějšímu životnímu stylu, kteří dnes Češi nepochybně vedou.
Mnohem více než v půli 90. let se dnes stravují v restauracích a hospodách. Vždyť loni utratili dle odhadu na základě dat Eurostatu v restauracích, hospodách a kavárnách rovněž rekordní sumu takřka 180 miliard korun, tedy o zhruba 100 miliard korun více než ještě v roce 2000.
Jejich výdaje za restaurace, hospody či kavárny tedy narůstají citelně rychleji než výdaje za alkoholické nápoje v obchodech. Přitom lze předpokládat, že podstatnou část výdajů za alkohol, které by před čtvrtstoletím realizovali ještě v obchodu pro domácí spotřebu, realizují právě v některém z veřejných stravovacích zařízení.
Místo lahváče v obchodu na rohu si zkrátka častěji než před čtvrtstoletím dávají „jedno“ v restauraci. Letošní koronavirové krize s tímto jistě zamíchá, ale jen přechodně, po jejím odeznění lze sázet na pokračování popsaného trendu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
