Češi se teď bojí zdražování. Dokonce více než propouštění

Analýza
Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun.
Médii znějí stesky nad citelnou českou meziroční inflací, momentálně nejvýraznější v EU. Za tu prý stejně jako za drahou zeleninu a ovoce může slabá koruna. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování Českého statistického úřadu (ČSÚ) od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.

Zelenina kvůli koronakrizi zdražila vskutku citelně, podobně jako ovoce, ačkoli v květnu podle dnešních čísel meziměsíčně zlevnila – na rozdíl od ovoce. Médii pak znějí stesky nad citelnou českou meziroční inflací, momentálně nejvýraznější v EU. Za tu prý stejně jako za drahou zeleninu a ovoce může slabá koruna.

Na první pohled by to mohlo dávat smysl. Koronakrize přece zdražila květák či jiné druhy zeleniny, takže proč by nemohla zdražit i vše ostatní? Inflace, jak známo, se vypočítává ze spotřebitelského koše, jenž zahrnuje zdaleka nejen zeleninu. No, a jestliže jde o nejvýraznější zdražování v celé EU, nabízí se vysvětlení, že důvodem je citelné oslabení koruny.

Takový pohled je však zcela mimo. A hned z několika důvodů.

PSALI JSME:
Není zdražování jako zdražování

Se zrychlením tempa inflace se široce počítalo už před úderem koronaviru. Například Česká národní banka (ČNB) počátkem února – zhruba v době, kdy byla česká měna poměrně silná a euro za méně než 25 korun – prognózovala, že v dubnu vykáže míra inflace úroveň 3,7 procenta. Nakonec to byla 3,2 procenta. V květnu zase podle stejné prognózy měla meziroční inflace činit 3,2 procenta, nakonec ale odpovídá pouze 2,9 procent, jak dnes oznámil ČSÚ. Pokud něco, tak koronavirus inflaci zpomalil. Třeba způsobil historické zlevnění pohonných hmot.

Mnohem podstatnější pro akceleraci inflace v poslední době byla domácí poptávka. V únoru vykázala takzvaná jádrová inflace, tedy inflace očištěná a kolísavé položky typu cen energií a potravin, své nejrychlejší tempo za celé období od začátku roku 2007. Silná jádrová inflace mocně pohání inflaci spotřebitelskou.

Klíčovým zdrojem citelné jádrové inflace je rychlý růst mezd v uplynulých letech. V letech 2016 až 2019 v ČR stoupaly reálné výdělky očištěné o inflaci v přepočtu na osobu průměrným ročním tempem přesahujícím úroveň čtyř procent. V eurozóně rostly ve stejném období šestkrát pomaleji, průměrně o 0,7 procenta ročně. Výdělky v Česku rychle rostly všem, třeba i kadeřnicím. Takže je zřejmé, že – jeden příklad za všechny – i cena ostříhání musela vzrůst. A právě to ilustruje zásadní důvod, proč je nyní inflace v ČR citelná.

PSALI JSME:
Slabá koruna není klíčovým důvodem citelné inflace, může za ni dosavadní rychlý růst mezd

I letos by dle prognózy Evropské komise mělo být tempo růstu výdělků v ČR rychlejší, než tempo inflace. Naopak třeba na eurovém Slovensku – které má nyní slabší inflaci než ČR – tamní výdělky letos inflaci nepokryjí. Není to tedy vše jen o výši inflace.

Navíc, letos od února do dubna ceny v Česku v průměru klesly. Průměr březnové a dubnové meziměsíční inflace totiž činí minus 0,1 procenta. Naopak v eurozóně ve stejné době ceny rostly. Třeba na Maltě dokonce takřka dvouprocentním tempem. Takže opravdu nelze tvrdit, že za citelnou inflaci v ČR může oslabení koruny a fakt, že Česko neplatí eurem

Je třeba totiž také rozlišovat mezi meziroční a meziměsíční inflací. Výše zmíněné mediální stesky vyvolává meziroční inflace. Tedy růst cen, který nastal mezi dubnem 2019 a dubnem 2020. V tomto růstu cen se oslabená koruna odráží jen zcela okrajově a vlastně zanedbatelně. K oslabení české měny totiž došlo až během letošního března. Přitom platí, že slabší měna se propisuje do inflace postupně, se zpožděním.

V ceně dováženého italského květáku se samozřejmě oslabená koruna v jisté míře projevuje. Ovšem mnohem důležitější roli hraje růst nákladů souvisejících se sklizní této zeleniny nebo s jejím exportem až do Česka. Kvůli koronaviru a méně prostupným hranicím sklízí zeleninu v Itálii či Španělsku mnohem méně Rumunů nebo Maročanů. A Italové jsou proti nim drazí. Pracovat na poli se jim moc nechce ani v době ekonomické tísně.

PSALI JSME:
Inflace neplatí pro každého stejně

Do většiny jiných druhů zboží a služeb, než je zelenina, se oslabená koruna propisuje mnohem delší dobu, než z měsíce na měsíc. Zelenina se rychle kazí, na pultech se obratem střídají její jednotlivé várky, které jsou celkem pružně naceňovány.

Ne všude je ale naceňování na prakticky denní bázi možné. Ceníky či dlouhodobé kontrakty se upravují na čtvrtletní, nebo dokonce roční bázi, takže březnové oslabení koruny se jen těžko mohlo projevit v dubnové citelné inflaci natolik, že by bylo možné říkat, že její hlavní příčinou. A jestliže to říkat nelze, nelze ani tvrdí, že rychlý růst cen v Česku případně v dalších zemích mimo eurozónu nastává proto, že neplatí eurem.

Vše to ukazuje ne jeden hlubší rys, pro Česko bohužel symptomatický. Za vším typický Čech hned spatřuje jen to negativní, v duchu jakési „blbé nálady“. Pochopitelně, růst cen těší málokoho. Jenže ve veřejné debatě se to hned svede na „další chybu“ Čechů, totiž tu, že nepřijali euro. Přitom je důvodem inflace mnohem spíše to, že se české ekonomice v uplynulých letech nadmíru dobře dařilo, a to hned tak, že mzdy v Česku rostly po očištění o inflaci mnohonásobně rychleji než v eurozóně.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Dvě ingredience koronakrize: Globální nabídkový šok a globální šok poptávkový

×
  1. Blíží se doba kdy chleba bude stát stovku,rohlík deset a benzín padesát korun.Je hezké si půjčit na problém koronavirus ale už nyní je úrok z 1,63 bilionu korun nějakých 100 miliard korun.Až bude dluh 0,5 bilionu vyšší tak úrok poroste.Někdo to zaplatit bude muset a stát to nebude.Stát žádné peníze nevlastní,všechno vytáhne z občanů!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Lidé i firmy se bojí krize a hromadí peníze

Současný výpočet inflace přestává odrážet realitu. Například v době prudkého poklesu cen pohonných hmot nebylo ve spotřebním koši zohledněno, že lidé omezili tankování na minimum. Naopak výrazně vzrostla poptávka …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

„Hokejista nerovná se automaticky milionář. Takových je jen zlomek,“ říká kladenský útočník

Rozhovor
S hokejem začínal poměrně pozdě, až v sedmi a půl letech, v rodném Chomutově. Tam zažil první góly, první pády na tvrdý led. A taky dva drsné pády životní. Ale i díky nim se naučil, že je vždy dobré mít naspořeno pro strýčka Příhodu, a že je spousta věcí, které si kupujeme, ale vlastně vůbec nepotřebujeme. „K tomu, aby byl člověk milionář, nepotřebuje mít miliony na kontě,“ říká v rozhovoru pro FAEI.cz kladenský …
Rolovat nahoru