Celkové příjmy 4,5 miliónu českých domácností představují ročně sumu kolem 2,3 biliónu korun čistého. Jak lidé s těmito penězi naloží, je jen na nich. Finanční gramotnost Čechů je přitom stále nedostatečná i podle dalších průzkumů.

Více než dvě třetiny Čechů považuje život na dluh či „od výplaty k výplatě“ za zcela normální. Přes 80 procent občanů ČR zároveň uvádí, že jim školní docházka nedala téměř žádné vědomosti o tom, jak s vydělanými penězi hospodařit.

Podle ekonomů tak lidem v peněženkách tiká ekonomická bomba. Experti si uvědomují obrovskou sílu domácností, které mohou ekonomiku podržet nebo také potopit. Stačí neověřená zpráva, která vyvolá run na velkou banku, paniku a nákupní horečku, či zmrazení spotřeby a odmítání uložit si peníze do bank.

Lidé se ve financích příliš neorientují

Orientace mladých lidí ve finančních pojmech, produktech a službách je dokonce o 27 procent nižší, než byla u generace jejich rodičů, varoval mezigenerační průzkum společnosti Partners. Téměř čtyři z deseti Čechů přiznávají, že mají významné rezervy ve finanční gramotnosti a špatně se orientují v základních otázkách finančního života.

Pro tuzemské finanční instituce například existuje povinnost uvádět u půjček roční procentní sazbu nákladů, takzvané RPSN. Jenom šestina lidí přitom ví a dokáže správně vyložit, co tento pojem znamená.

Okolo tří čtvrtin Čechů se obává o svou finanční budoucnost, vyplynulo z průzkumu Poštovní spořitelny. Každý druhý Čech podle jiných průzkumů není schopen vytvářet žádné rezervy.

Problémem ekonomiky domácností však není jen vlastní neznalost. „Chování domácností se i u nás hodně studuje, avšak většinou jen jako objekt manipulace – například v podnikovém marketingu nebo v předvolební přípravě,“ říká profesor ekonomie Karel Hlavatý.

Českou společností čas od času zahýbou aféry s podvodnými firmami, které tlačí zejména seniory do naprosto nevýhodných nákupů. Také domácnosti jsou ale často terčem nevybíravých prodejních kampaní, různých půjček a komerčních nabídek. „Učebnice ekonomiky pro domácnosti by se mohla jmenovat Kurz sebeobrany domácnosti proti manipulaci ze strany firem a státu,“ dodává Hlavatý.

„Nálada a rozhodování českých domácností, zda budou utrácet, spořit doma do matrací či si peníze uloží do bank, významně ovlivní ekonomiku státu, růst jeho HDP, prosperitu, či naopak ekonomické problémy,“ dodává finanční poradce František Macháček. Potvrzují to i zkušenosti z nedávné finanční krize, kdy Češi přestali utrácet a ekonomika země se propadla.

Jak vyjít s platem

Nejde však jen o ekonomiku státu. Člověk, který neumí vyjít se svým platem, lehce spadne do dluhů. Nadměrné zadlužení může vyústit ve ztrátu zaměstnání, rozpad rodiny, exekuci a sociální vyloučení. Předlužení občané jsou prakticky nezaměstnatelní, protože takto rizikového zaměstnance přijmout nikdo nechce.

V Česku domácnosti nikdo neučí hospodařit. Nově vznikající domácnosti buď přebírají modely okoukané od rodičů, anebo experimentují. Nikdo jim přitom nemůže přikázat, jak mají hospodařit. Určit jim, co mají dělat se svými příjmy či jak a za co je utratit. Nikdo nikoho nemůže nutit, aby si šel své znalosti doplnit do odborných kurzů.

Naději na změnu přinášejí v současnosti základní a střední školy, které už do osnov zařazují předměty jako finanční gramotnost či základy domácího hospodaření a také různé vzdělávací projekty a poradny. Do osvětových kampaní se stále aktivněji zapojují i banky a státní úřady.