
„Poměrně příznivý výsledek však může být zkreslený,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda: „A to, zaprvé, vládními opatřeními na podporu ekonomiky a zaměstnanosti, která v důsledku pochopitelně podporují i spotřebu – ovšem za cenu rekordního schodku státního rozpočtu a citelného navýšení veřejného zadlužení. A pak, zadruhé, tím, že Češi v květnu svými výdaji zčásti kompenzovali nemožnost či neochotu uskutečňovat tyto výdaje v březnu či dubnu, tedy v době vrcholící koronavirové krize.“
Tržby obchodníků (bez motoristického segmentu) ve srovnání s dubnem vzrostly o 11,6 % a přispělo k tomu především otevírání provozoven včetně nákupních center, k němuž v květnu došlo. „Po zohlednění rozdílného počtu pracovních dnů se dokonce maloobchodní tržby meziročně zvýšily o dvě procenta. Bez očištění, což je v našem případě nejčastěji používané číslo, se snížily o necelé jedno procento,“ upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.
„Nárůst prodejů v maloobchodě se sice očekával s tím, jak došlo v květnu k rozvolnění většiny vládních opatření proti šíření koronaviru, avšak ne v takovémto rozsahu,“ komentuje dnes ráno zveřejněné květnové výsledky maloobchodu ekonom Komerční banky Martin Gürtler, podle nějž k tomu pravděpodobně významně přispěl vládní program Antivirus, který prozatím drží nezaměstnanost na nízkých hodnotách.
Podniky však podle Gürtlera postrádají poptávku, což ukázala i včerejší čísla průmyslové produkce, která je meziročně o celou čtvrtinu nižší. „A s tím pravděpodobně ani program Antivirus nic nezmůže. Pro průmyslově orientovanou ekonomiku jako je ta česká, je totiž zásadní poptávka ze zahraničí,“ dodává ekonom.
Největší nárůst zaznamenaly i tentokrát internetové obchody, jejichž tržby se zvýšily o více než třetinu. „Koronavirová uzávěra ekonomiky pro ně byla jednoznačně vzpruhou, protože umožnily zákazníkům nakupovat bez toho, že by museli opustit pohodlí svého domova. Navíc v posledních letech tyto obchody expandovaly i do dříve téměř nedotčených segmentů trhu, a to se jim právě v době koronavirové jednoznačně vyplatilo,“ vysvětluje Dufek z ČSOB.
„Nákupy přes internet a zásilkové služby umožňují zákazníkům jednoduše srovnávat ceny mezi obchody. Nakupovat lze z pohodlí domova, bez kontaktu s jinými lidmi a bez front. V průběhu koronavirové krize byl trend přesunu nákupů do virtuálního světa posílen a pravděpodobně zůstane jedním z nejviditelnějších důsledků pandemie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Dramatičtější je ovšem propad tržeb po zahrnutí motoristického segmentu, který se sám o sobě propadl meziročně o více než třetinu,“ upozorňuje ekonom Kovanda. Podle něj to svědčí o tom, že trh s automobily se po úderu koronaviru zotavuje mnohem pomaleji než další spotřebitelské segmenty, protože motoristický segment měl své problémy již před koronavirovou krizí a potýkal se například s nasycováním trhu zejména v západní Evropě.
To, že se spotřebitelé přece jen obávají nárůstu nezaměstnanosti, je zjevné právě na prodejích zbytného zboží, jako jsou automobily. Jejich prodeje sice v květnu také oživily, ve srovnání s loňským rokem však zůstávají o 30 % nižší. „To není dobrá zpráva pro automobilový průmysl, který je v ČR významných zdrojem přidané hodnoty a zaměstnanosti. Podle včerejších dat průmyslové podniky začaly již v květnu výrazně snižovat zaměstnanost. Zdá se však, že ti, co o místo průmyslu v květnu přišli, tak našli uplatnění v jiném odvětví ekonomiky,“ říká Martin Gürtler z Komerční banky.
„Při pohledu na loňská čísla jsou však ta letošní stále ještě velmi slabá a příliš nelze počítat s tím, že by se v brzké době přehoupla z červených do černých. Doba prodeji zvláště nových aut příliš nepřeje, ať už z důvodu škrtů firemních investic nebo opatrnějšího postoje domácností,“ domnívá se analytik Petr Dufek z ČSOB. „Klíčovým problémem automobilek se stává odbyt jejich nových výrobků,“ doplňuje ekonom Štěpán Křeček.