Květnový pokles nových zakázek o necelých 35 % však moc optimismu do budoucna bohužel nedává. Na poptávku si aktuálně nemůže stěžovat inženýrské stavitelství, jehož produkce vzrostla o 1,2 %. V pozemním stavitelství se naopak produkce o 11 % snížila. Přes slabou poptávku z domácí a zahraniční ekonomiky však zůstává nezaměstnanost v ČR prozatím na nízkých hodnotách, v červnu podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) na 3,7 %. Hlavním důvodem je podle nás program Antivirus.
Podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla průmyslová produkce v květnu meziměsíčně o 13,8 %, v meziročním vyjádření však i nadále klesala, a to o výrazných 29,4 %. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní byl pokles mírnější, když činil 25,7 %. To bylo zhruba v souladu s naší prognózou, zatímco trh počítal s mírně lepším výsledkem. Za oživením produkce v průmyslu stálo především uvolnění protikoronavirových opatření. K tomu v květnu došlo jak v tuzemské ekonomice, tak i v ekonomikách našich obchodních partnerů.
Fyzické překážky podnikání sice padly, to co však průmyslové podniky stále postrádají je poptávka. Slabá poptávka souvisí především s nejistým vývojem ekonomiky v druhé polovině roku. K oživení ekonomického růstu nejspíše dojde, zásadní otázkou je však v jakém rozsahu. Vývoj nových průmyslových zakázek prozatím moc optimistický není, když jejich hodnota poklesla v květnu meziročně o 34,7 %.
Takto výrazným tempem klesaly jak zakázky z tuzemska, tak i ze zahraničí. Nejvíce přitom propadly zakázky v automobilovém průmyslu. Ten je přitom v česku významným zdrojem přidané hodnoty a zaměstnanosti. Jde zejména o to, že automobily představují luxusní statek, po kterých v době ekonomické recese poptávka logicky klesá.
Spolu s průmyslovou produkcí zůstává nízký i růst vývozu
Květnové znovuotevření hranic a alespoň částečné obnovení výroby se pozitivně projevilo na výsledku českého zahraničního obchodu. Ten skončil přebytkem 1,3 mld. Kč, zatímco trh očekával deficit ve výši 8,4 mld. Kč. Vývoz oživil meziměsíčně o 12 %, nárůst dovozu byl skromnější, když ten vzrostl o 3,8 %. Hodnota vývozu i dovozu však zůstává ve srovnání s loňským rokem o zhruba čtvrtinu nižší.
V souladu s výše uvedeným se nejvíce zhoršilo saldo zahraničního obchodu s motorovými vozidly, když pokleslo meziročně o 22,5 mld. Kč. Příznivě na celkovou bilanci působil zejména menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, a to jednak vlivem poklesu jejich cen na světových trzích a pak také z důvodu nižší poptávky v tuzemsku.
Stavební produkce se meziročně snížila
Poptávka po stavebních pracích roste pouze v inženýrském stavitelství. Zatímco celková stavební produkce se meziročně snížila o 7,6 %, produkce inženýrského stavitelství vzrostla o 1,2 %. Zde jsou hlavním zdrojem růstu nejspíše vládní investice do infrastruktury. Ty budou pravděpodobně pokračovat i nadále, když vláda již deklarovala záměr směrovat velkou část podpory pro českou ekonomiku především do investic.
Otázkou tak nyní zůstávají investice obcí a krajů, které budou pravděpodobně hospodařit s nižšími rozpočty. Za poklesem celkové stavební produkce tak stojí pozemní stavitelství. To jako zbytek ekonomiky doplácí na vyšší míru nejistoty, v důsledku čehož není překvapením, že poptávka po novém bydlení v česku klesá.
Celková nezaměstnanost v ČR zůstává podle MPSV nízká
Slabá poptávka se přitom začíná ve vybraných odvětvích podepisovat také na zaměstnanosti. Ta podle květnových dat poklesla v průmyslu meziročně o 3,6 %, a došlo také ke snížení průměrné mzdy o 6,1 %. Zaměstnanost a průměrná mzda klesala také ve stavebnictví, o 2 %, resp. o 0,3 %. Podle dnešních dat MPSV však celková nezaměstnanost v ČR činila v červnu pouze 3,7 % a je tak stále nejnižší v EU.
Je tak zajímavé, že zatímco v případě zmíněných odvětví již dochází k výraznějšímu poklesu zaměstnanosti, na úrovni celé ekonomiky je nárůst nezaměstnanosti jen velmi mírný. Jedním z důvodů může být skutečnost, že pracovníci, kteří byli propuštěni, tak našli práci v jiných odvětvích, například v zemědělství.
Tomu chybí pracovníci ze zahraničí, navíc v době sezóny sklizní. Dělníky ze zahraničí postrádá i stavebnictví. I zde tak ti, kteří ztratili práci, mohou najít uplatnění. Je tudíž možné, že nebýt této substituce, byl by pokles zaměstnanosti ve stavebnictví vyšší.
Hlavním důvodem proč zatím nedochází k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti je pravděpodobně program Antivirus, který umožňuje podnikatelům zachovat pracovní místa tím, že pomáhá financovat část mzdových nákladů.
Jako takový však pouze odkládá problém do budoucna, jeho platnost navíc skončí s posledním srpnem. Pokud nedojde k jeho prodloužení, o čemž vláda aktuálně jedná, lze od září očekávat skokový nárůst nezaměstnanosti. Tak či onak pro dlouhodobé udržení zaměstnanosti bude nezbytné oživení poptávky, a v případě průmyslu především té ze zahraničí.
