Česká ekonomika doplácí na silnou provázanost s německou ekonomikou

Názor
Reálný hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vykázal ve třetím čtvrtletí meziroční růst ve výši 2,3 %. Trh dle střední hodnoty analytických odhadů počítal s růstem ve výši 2,6 procenta, takže skutečný růst poměrně znatelně zaostává. Jde však o předběžný odhad, přesnější výsledky budou známy až poslední listopadový den, kdy Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní podrobnější údaje.
Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí stagnovala vinou těžkostí v automobilovém průmyslu, který se potýká s přechodem na nové emisní testy, a trpí také hrozbou světové obchodní války. Foto: Pixabay

Po zpřesnění se údaj o růstu HDP může změnit, a to i o několik desetin procentního bodu oběma směry. Tahounem ekonomiky byla i ve třetím čtvrtletí nadále spotřeba domácností, výrazně k růstu přispěla také spotřeba vlády. Bohužel, investice tak silně nepřispěly.

I přes horší než očekávaný výsledek růst české ekonomiky zřejmě nadále předčí expanzi ekonomiky Evropské unie jako celku. Ta by měla podle předpokladu trhu vykázat ve třetím čtvrtletí úroveň 1,9 procenta.

PSALI JSME:
Růst české ekonomiky zpomaluje

Zvláště špatně ale vychází Česká republika ze srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny. Zatímco ostatní země pelotonu V4 očekávání trhu překonaly, česká ekonomika jej nenaplnila. Navíc je její růst ani ne poloviční v porovnání s průměrným růstem v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Polská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí meziročním tempem 5,1 procenta, Maďarsko přidalo 4,8 procenta a Slovensko 4,6 procenta.

Znatelnou ztrátu dynamiky české ekonomiky lze přitom na vyšší srovnávací základnu loňského roku svádět jen částečně, neboť Polsko loni ve třetím čtvrtletí rostlo ještě výrazněji než ČR (jak znázorňuje graf níže, zachycující vývoj meziroční změny reálného HDP zemí V4).

Česká ekonomika zřejmě doplatila na silnou provázanost s německou ekonomikou. Ta ve třetím čtvrtletí stagnovala vinou těžkostí v automobilovém průmyslu, který se potýká s přechodem na nové emisní testy, a trpí také hrozbou světové obchodní války. Navíc se americký prezident Donald Trump si nadále pohrává s myšlenkou zavedení cel na dovoz evropských automobilů.

Na horší než očekávané výsledky reagovala koruna oslabením, které ale koruny nesouvisí s probíhající vládní krizí. Poprvé od začátku července oslabila nad úroveň 26 korun za euro. Vůči euru během včerejška ztrácela, zatímco polský zlotý a maďarský forint vůči euru posilovaly.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.