Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů totiž vzrostla v meziročním srovnání o 30 procent. Za tímto výsledkem ovšem nestál boom automobilek, nýbrž nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy chyběly dovážené komponenty.
Pro analýzu je zajímavé podívat se na hodnotu nových zakázek, která vzrostla o 2,7 procenta. Zajímavé je přitom rozdělení na nové zakázky ze zahraničí a z domova. Tuzemské nové zakázky vzrostly o 11,3 procenta, zatímco zahraniční klesly o 1,6 procenta.
Bohužel i tato čísla jsou ovlivněna nízkou srovnávací základnou a vypadají tak optimističtěji než skutečnost. Raději se dívám na statistiky z většího nadhledu. Vypovídací hodnotu má údaj, podle kterého vzrostl průmysl za první čtyři měsíce o 1,2 procenta. A tento nárůst je slaboučký.
Stavební produkce klesá
Stavební produkce se v dubnu meziročně snížila o 6,4 procenta. Úřady vydaly meziročně o 10,9 procenta stavebních povolení méně, o 24,6 procenta klesl i počet bytů, jejichž výstavba byla zahájena. Dokončeno bylo naopak o 40,6 procenta bytů více.
Stavebnictví padá a padat bude i nadále, za celý rok očekávám propad kolem tří procent. Uvedený vývoj signalizuje dramatický propad počtu stavebních povolení a počtu bytů, jejichž výstavba byla zahájena. Developeři zkrátka nerozjíždějí nové projekty, pouze vyčkávají a dokončují rozestavěné byty.
Situace se podle mě otočí teprve v příštím roce, kdy rozmrzne trh hypoték. Úrokové sazby se sníží a zároveň s tím budou již změkčena pravidla pro poskytování hypoték. Ceny nemovitostí proto mohou letos ještě klesat, ale v příštím roce se vrátí k růstu.
Přebytek zahraničního obchodu
Dubnová bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem 8,4 miliardy korun, což byl meziročně o 36,6 miliardy korun lepší výsledek. Výsledky příznivě ovlivnil zejména menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 21,2 miliardy korun vlivem poklesu cen na světových trzích i nižšího dovezeného množství.
Jinými slovy, dovážíme méně ropy a plynu a ten je navíc ještě levnější. Domácí zásluha na zlepšení bilance je tedy pouze minimální. Z čistě technického pohledu stojí za úspěchem to, že vývoz rostl o 2,3 procenta a dovoz klesl o 7,8 procenta. Stejná čísla bych si přál vidět u příjmů a výdajů státního rozpočtu.
V lednu až dubnu 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 49,8 miliardy korun ve srovnání s deficitem 40,2 miliardy korun ve stejném období loňského roku. A to je argument, proč letos nevadí, že je koruna silná. Naopak, díky této statistice může posílit ještě více.
Co bych dělal, kdybych byl centrálním bankéřem? Z pohledu centrální banky nepřinesla data nic překvapujícího ani nového. Průmysl bude letos slabý, stavebnictví poklesne a ekonomika jako celek proto neporoste.
Růst přijde teprve v příštím roce. Očekávám proto, že Česká národní banka (ČNB) sníží své úrokové sazby až na přelomu roku. Velkou nejistotou ovšem zůstává státní rozpočet a vývoj mezd. Tady by mohl nepříznivý vývoj donutit ČNB k jednomu zvýšení sazeb již během nejbližších měsíců.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
Odvážné tvrzení…..