Nejde přitom o ojedinělý výkyv – horší růst či pokles, než je průměr EU, zaznamenala Česká republika již čtyři kvartály za sebou. „Meziroční čtvrtletní růst o 7,8 procenta je na první pohled výrazný, je ale nutné si uvědomit, že základna loňského druhého čtvrtletí byla významně ovlivněna počátkem koronavirové pandemie,“ informoval partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Evropská unie zaznamenala za stejné období průměrný meziroční růst 13,2 procenta, přičemž hned deset zemí vykázalo růst dokonce dvouciferný. Horší výsledky než Česko z unijních ekonomik v uvedeném období vykázalo jen Finsko (7,4 %).
„Horší vývoj ekonomiky, než je průměr EU, vykazuje Česko od třetího čtvrtletí 2020. Ve druhém čtvrtletí již zmíněný pomalejší růst, v předchozích třech čtvrtletích zase výraznější meziroční kvartální pokles,“ uvedl Kymlička s tím, že data Eurostatu nejsou zatím úplná.
Zatím chybí údaje ze sedmi členských zemí EU: Estonska, Chorvatska, Irska, Lucemburska, Malty, Řecka a Slovinska. Nižšího tempa růstu, než průměr EU (1,9 %) dosáhla česká ekonomika také v mezičtvrtletním srovnání, když vzrostla jen o 0,6 procenta, tedy jako čtvrtá nejpomalejší.
Dle analýzy Moore Czech Republic lze příčinu tohoto vývoje spatřovat zejména v diferencovaných dopadech koronavirové krize a ve způsobech jejího řešení. Významná závislost tuzemské ekonomiky na automobilovém průmyslu, který je postižen zásadním narušením dodavatelských řetězců, v kombinaci s růstem cen vstupů a dlouhodobým nedostatkem pracovních sil brzdí tempo jejího růstu.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče nedostatek potřebných komponent dopadá především na automobilový průmysl, avšak výpadky výroby v automobilkách se mohou dále negativně přenášet na navazující odvětví. S výpadky v dodávkách surovin a komponent se však podle něj potýká průmysl i v dalších evropských ekonomikách.
