Česká nezaměstnanost se v mezinárodním i časovém srovnání jeví jako nezdravě nízká. Nadále visí ve vzduchu otázka, jestli jde o důsledek špatně fungujícího trhu práce, nebo o (byť třeba jen podvědomou, pozn. aut.) volbu české pracovní síly, že je lepší mít jistotu zaměstnaní, byť za tento příjemný pocit platíme cenu v podobě poměrně nízké mzdy.
A stejně tak visí ve vzduchu otázka, co – pokud něco – by s tím měla dělat zdejší vláda. Řešení je hned několik: Dovoz lidí, robotizace, tlak na růst mezd třeba skrze svižný růst minimální mzdy (k tomu více viz příslušná kapitolka v mojí nové knížce Finanční jednohubky).
Autor je ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)
