Pokud bude o prázdninách počasí přát, nelze vyloučit, že letos padne rekord za celé tisíciletí. Češi by totiž mohli v tuzemských kempech strávit více než tři miliony nocí.
Tolik nocí naposledy strávili v kempech v letech 1997 a 1998, která jsou v tomto ohledu rekordní v celé historii ČR od roku 1993. V letech 1997 a 1998 Češi v kempech strávili shodně 3,1 milionu nocí.
Od roku 2012 zájem Čechů o kempování setrvale sílí. Ještě výrazněji sílí jejich zájem o kempování v zahraničí. V zahraničních kempech zemí Evropské unie strávili loni 2,06 milionu nocí, v roce 2012 to bylo 1,79 milionu nocí. To představuje 15procentní nárůst.
Nejvyhledávanější zahraniční kempovací destinací je Čechům Chorvatsko. Loni tam strávili 846 tisíc nocí. Další v pořadí je Itálie, v jejíchž kempech loni Češi pobyli zhruba 497 tisíc nocí. Oproti roku 2012 strávili Češi loni v chorvatských kempech o 5,2 procenta nocí více, v těch italských pak o 5,7 procenta nocí.
Naproti tomu v Česku strávili loni hned o šest procent nocí více než v roce 2012. Dalšími vyhledávanými kempovacími destinacemi jsou Čechům ještě Rakousko, Slovensko a Maďarsko, kde loni strávili 156 tisíc, resp. 143 tisíc, resp. 123 tisíc nocí. K markantnímu, bezmála dvojnásobnému nárůstu počtu strávených nocí došlo z těchto zemí v letech 2012 až 2018 v Maďarsku.
Itálie a Chorvatsko mají v evropském kontextu kempy spíše dražší, jak plyne z dat německého autoklubu ADAC. V Itálii Čech za noc zaplatí v přepočtu průměrně zhruba 1200 korun, v Chorvatsku o necelé dvě stovky méně. V českém kempu vyjde naproti tomu noc v průměru na nějakých 380 korun, byť záleží na charakteru ubytování a třeba kempy v Jihomoravském kraji a v Praze jsou dražší. Navíc kempy v ČR v příštích dvou letech citelněji zdraží, kvůli novele zákona o místních poplatcích, kterou poslanci schválili letos v červnu.
V loňském roce narostl počet kempů v ČR na 566, meziročně tedy o 51 zařízení. Jednalo se o nejvyšší meziroční nárůst minimálně od roku 2012, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Rovněž samotný počet kempů – onen údaj 566 zařízení – byl loni nejvyšší minimálně od roku 2012. V letošním roce lze v kempech čekat podobně nabitou – a možná i nabitější – sezónu, ačkoli květnové počasí jejich provozovatelům zdaleka nepřálo tolik jako loni.
Návratu kempování do módy pomáhá období ekonomické prosperity, ale také fakt, že kempy zkvalitňují své služby. Předchozí vlna zájmu o kempy kulminovala v roce 2004, kdy je navštívilo 1,3 milionu lidí. Pak následovala léta slabší a slábnoucí návštěvnosti, po roce 2011 se však trend začal obracet.
V letošním prvním čtvrtletí klesl počet kempujících meziročně o 12,3 procenta. Pokles způsobilo zejména horší počasí, které se promítne do meziročního zhoršení návštěvnosti i ve druhém čtvrtletí, kvůli meziročně chladnějšímu květnu.
Nicméně pro provozovatele kempů hlavní a rozhodující část sezóny se rozbíhá právě nyní. Zájem o ubytování v kempech je přitom také letos na řadě míst České republiky enormní. Řada kempů už má kapacity s pevnými lůžky dlouho vyprodané. Získat v exponovaném letním termínu místo v chatce, apartmánu či bungalovu byl v rámci řady kempů v ČR nesplnitelný úkol už v červnu. Provozovatele kempů tak trápí nedostatek vhodné sezónní pracovní síly a brigádníků.
Kempování je vyhledávanou letní dovolenou nejen v ČR, ale celoevropsky. Na území EU bylo podle čerstvých údajů Eurostatu v roce 2017 celkem 28 400 kempů. Zhruba dvě třetiny z tohoto počtu kempů se nacházejí na území pouze čtyř zemí EU: Francie (28 procent), Británie (17), Německa (10) a Nizozemska (10). Nejoblíbenější je ale kempování v Dánsku. V roce 2017 tam turisté strávili v kempu hned třetinu ze všech nocí strávených v některém z hromadných ubytovacích zařízení. V Česku to v témže roce nebylo ani šest procent.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
