Vklady v euru vykazují v ČR nejnižší podíl ze sledovaných zemí, a sice 6,7 procenta. V Chorvatsku jako jediné ze sledovaných zemí vykazují vklady v euru vyšší podíl na celkovém objemu depozit, než vklady v domácí měně, tedy v kuně (viz graf výše).
Poměrně vysoký podíl vkladů v domácí měně v ČR vypovídá o vysoké míře důvěry, které obyvatelstvo ČR, a to jak jednotlivci, tak podniky, chová ke koruně jako měně, k tuzemskému bankovnímu systému a k České národní bance jako ústřednímu orgánu měnové politiky. Relativně nízký podíl vkladů v euru pak je jedním z faktorů pomáhajícím vysvětlit nepříliš silnou vůli Čechů a české politické reprezentace po přijetí jednotné evropské měny.
V Bulharsku, a zejména v Chorvatsku, které letos v červenci nakročily k přijetí eura vstupem do „předpokoje“ vstupu do eurozóny, mechanismu ERM2, je podíl vkladů v euru násobně vyšší než v ČR, ale také než v Polsku a částečně v Maďarsku.
V uplynulém desetiletí se podíl vkladů v domácí měně v ČR příliš nezměnil (viz graf výše). Na zmíněnou úroveň loňského prosince, 91,2 procenta, klesl z úrovně roku 2011 čítající 91,9 %. Pokles je tedy zanedbatelný.
Podobný trend velmi mírného poklesu podílu vkladů v domácí měně vykazují také Polsko, Maďarsko a Rumunsko. V Chorvatsku došlo k poměrně dramatickému snížení podílu vkladů v kuně, a to z 90 v roce 2012 na 45 procent v prosinci 2019.
Bulharsko se vymyká, neboť tam jako v jediné ze sledovaných zemí došlo k nárůstu podílu vkladů v domácí měně. Bulharská měna je dlouhodobě na euro zavěšena při fixovaném směnném kursu.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
