Česká republika vykazuje v očích agentury Moody’s nejlepší hodnocení své úvěrové spolehlivosti ze všech zemí bývalého východního bloku. Má lepší ratingové hodnocení dokonce i než Estonsko, což je nejméně zadlužená země EU. Česko si svůj nynější rating od agentury Moody’s udržuje od října 2019, kdy mu jej agentura zlepšila po takřka sedmnácti letech setrvalého hodnocení stupněm A1.
Fakt, že agentura Moody’s ve svém aktuálním hodnocení zachovává nejen stávající rating, ale také výhled, znamená, že v současnosti nepředpokládá v oblasti českých veřejných financí vývoj, který by mohl vést ke zhoršení ratingu. Výhled udržitelnosti českých veřejných financí, a tedy i úvěrové spolehlivosti, považuje za stabilizovaný.
Hodnocení světově významných ratingových agentur bedlivě sledují investoři po celém světě. Zhoršení ratingu nebo i výhledu zpravidla vytváří tlak na růst úroku, za který si vláda dané země na mezinárodních trzích půjčuje. Vláda pak musí dávat více peněz právě na splátky úroků, takže ji méně zbývá na příslovečné školy, dálnice, nemocnice a železnice.
Zachování ratingu i výhledu ze strany agentury Moody’s je tedy pro Českou republiku pozitivní zprávou, a to zvláště v této náročné době. Navazuje na lednové podobně příznivé hodnocení ze strany agentury Fitch Ratings, další světově významné ratingové agentury.
Agentura Moody’s, stejně jako Fitch, už ve svém nynějším hodnocení pochopitelně bere v potaz dopad daňového balíčku schváleného koncem loňského roku. Očekává, že právě i v jeho důsledku v roce 2022 dosáhne poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu úrovně 45 procent, v roce 2024 pak 48 procent. Česko by tak mělo zůstat v první polovině běžícího desetiletí celkem přesvědčivě pod úrovní takzvané dluhové brzdy ve výši 55 procent.
Navzdory poměrně citelnému nárůstu veřejného zadlužení v poměru k HDP agentura Moody’s nepředpokládá, že by si Česko výrazněji pohoršilo své postavení, co se zadlužení týče, tváří v tvář srovnatelným zemím. Tedy zemím, které nyní vykazují hodnocení Aa3, jako jsou zmíněná Belgie nebo Británie. V důsledku ekonomických opatření souvisejících s koronavirovou pandemií totiž úroveň zadlužení citelně poroste v drtivé většině ekonomicky vyspělých zemí.
V letech 2020 až 2024 tak podle agentury Moody’s poroste poměr úrokových plateb na českém veřejném dluhu k příjmům veřejné pokladny průměrným ročním tempem 1,8 procenta. Ve skupině srovnatelných zemí typu Belgie nebo Británie to přitom ve stejném období budou ve střední hodnotě v průměru 2,4 procenta.
Připomeňme, že podobně vyznělo také zmíněné lednové hodnocení v podání agentury Fitch. Ta je toho názoru, že i přes schválení daňového balíčku a dopad, který budou mít jednotlivá opatření, jež obsahuje, se na horizontu prognózy úroveň veřejného zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu stabilizuje na úrovni 47,9 procenta. To je úroveň stále nižší než střední hodnota daného ukazatele zemí, které agentura Fitch Ratings momentálně hodnotí stejně jako ČR, tedy stupněm AA- (jde opět třeba o Belgii, Británii, ale také Estonsko – pozn. aut.).
Ani agentura Moody’s, ani Fitch tedy nepočítají s tím, že by se v příštích letech dostala úroveň veřejného zadlužení ČR v poměru k HDP nad 50 procent.
Hodnocení obou agentur tak znamená, že světoví experti nevyhlížejí „rozvrat veřejných financí“, před kterým někteří čeští ekonomové a politici varovali v souvislosti se schválením daňového balíčku, zejména pak s takzvaným zrušením superhrubé mzdy.
Klíčová rizika, která by mohla výhledově vést k zhoršení hodnocení, spatřuje agentura Moody’s v nadále nekonsolidovaném stavu veřejných financí po roce 2022, tedy v delším období nestřídmé rozpočtové politiky.
Ta by byla zvláště riziková, pokud by ji doprovázel chabý ekonomický výkon či výhledově nezvládnutí výzev plynoucích ze stárnutí obyvatelstva (důchodová reforma, reforma veřejné zdravotní péče – pozn. aut.) a ze silné závislosti na technologicky a regulatorně rapidně se měnícím autoprůmyslu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Neukočíruje…Státem placení zaměstnanci mají podstatně vyšší standard a podmínky, než nevolníci v soukromém sektoru (kteří mu vydělávat na státní zaměstnance). Navíc v případě státních zaměstnanců je všude (špitály, úřady, fízlárna..) brutální přezaměstnanost. Jakmile začnou odcházet do důchodu Husákovy děti, což je za pár let, deficit rozpočtu bude 500 miliard a více za rok a ČR bude bankrotovat..
Za pár let bude problém jen platit úrok z obřího dluhu. Dřív byl úrok kolem 120 miliard kč ročně a díky dalšímu pújčování to bude mnohem víc. Důchody a platy státních zaměstnanců budou muset klesnout nebo si bude stát muset opět půjčit a to povede k devalvaci koruny a úspory budou bezcenné!