Česko se chce aktivně zapojit do mezinárodní daňové architektury

Česká republika se významně přiblížila mezinárodním daňovým standardům. Poslanecká sněmovna totiž ve třetím čtení schválila novelu zákona o dorovnávacích daních, která má zásadní dopady pro nadnárodní podniky působící v tuzemsku. Legislativa reflektuje evropskou směrnici o globálním minimálním zdanění a současně implementuje klíčové požadavky OECD.
Nová legislativa reflektuje evropskou směrnici o globálním minimálním zdanění a současně implementuje klíčové požadavky OECD. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Nová legislativa reflektuje evropskou směrnici o globálním minimálním zdanění a současně implementuje klíčové požadavky OECD. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Dorovnávací daň je velmi specifická v tom směru, že přímo odkazuje na jiné prameny, zejména administrativní pokyny OECD. Ty jsou sice průběžně aktualizovány, novela nicméně díky zdlouhavému legislativnímu procesu zohledňuje již neaktuální administrativní pravidla z roku 2024.

Přesto novela představuje jasný signál, že se Česká republika chce aktivně zapojit do mezinárodní daňové architektury. Schválená novela představuje důležitý krok k harmonizaci českého daňového systému s mezinárodními standardy, což je nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti tuzemských podniků na globálním trhu.

Zákon reaguje především na nutnost zavedení globální minimální efektivní sazby daně ve výši 15 procent u velkých nadnárodních skupin, jejichž obrat překračuje hranici 750 milionů eur. V situacích, kdy efektivní zdanění v některé jurisdikci klesne pod stanovený limit, umožňuje právní úprava doměřit rozdíl tzv. dorovnávací daní.

A to buď v domovské zemi mateřské společnosti, nebo v zemi, kde působí dceřiná entita. Právě zde hraje roli kvalifikace českého režimu dorovnávací daně podle mezinárodních měřítek. Zajištění toho, aby byla česká dorovnávací daň považována za kvalifikovanou, je naprosto zásadní.

Pokud bychom toto postavení nezískali, riskovali bychom, že zisky vytvořené v České republice budou dodatečně zdaněny v zahraničí, čímž by se snížila atraktivita Česka pro zahraniční investory a zároveň by státní rozpočet přišel o dodatečné příjmy.

Platná právní úprava stanovuje datum pro odevzdání informačního přehledu a daňového přiznání k české dorovnávací dani za rok 2024 k 31. 10. 2025. Novela kromě zásadně upravené definice tzv. bezpečných přístavů posouvá tuto lhůtu na 30. 6. 2026, resp. 31. 10. 2026. Proto je důležité, aby novela vstoupila v účinnost co nejdříve.

Připravenost firem je v tuto chvíli slabá, nicméně věřím, že se s povinnostmi nakonec dokáží vyrovnat. Pochybnosti ovšem panují ohledně připravenosti finanční správy, ani Generální finanční ředitelství ani Ministerstvo financí ČR totiž zatím nezveřejnily ani návrh daňového přiznání, ani požadovanou strukturu informačního přehledu, který budou muset firmy podávat.

Společně s dorovnávací daní poslanci v jednom balíku schválili také novelu o účetnictví a novelu o auditorech. Zvýšení limitů pro povinný audit vyplývající z novely o auditorech a zjednodušení požadavků na zprávy o udržitelnosti v rámci ESG vyplývající z novely o účetnictví mají za cíl snížit administrativní zátěž zejména pro menší podniky.

Autor je daňový poradce společnosti Rödl & Partner
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek