Rázem má Česko inflaci pod evropským průměrem, a dokonce devátou nejnižší inflaci v rámci unie. Před námi jsou Dánsko a také pobaltští premianti, kteří měli svého času inflaci nad dvaceti procenty. Slovensko je naproti tomu pátou zemí s nejvyšším růstem spotřebitelských cen.
Zatímco tzv. úsporný tarif (který sice ceny nesnížil, ale jen zadotoval odběratele, pozn. aut.) snížil inflaci v závěru roku 2022, nadělal paseku v meziročních výsledcích v roce 2023. I proto ČR vypadala oproti ostatním jako „inflační looser“. Teď už konečně máme čísla, která lze srovnávat a vypovídají skutečně o vývoji cen na trhu.
I když výsledek za leden nás může docela těšit, nelze úplně zapomenout na to, že ceny v ČR od konce roku 2019 vzrostly podle harmonizované statistiky o 38 procent. Hůř už na tom bylo jen Maďarsko, které kreativně „řídilo“ ceny potravin a energií a stejně se dobralo k téměř 47 procentům zvýšení cenové hladiny.
Česku patří za poslední čtyři roky první příčka co do zdražování oblečení a obuvi. Zatímco v celé EU i eurozóně se ceny toho zboží snížily, Češi za něj platí o 46 procent více. Rekordmanem je Česko i ve zdražování hotelů a dalších ubytovacích služeb, protože tak jako u nás nešly ceny nahoru nikde. Druzí hned za Maďarskem jsme u inflace v restauracích, cenách rekreací a kultury.
Na Čechy také rekordně dopadl růst nákladů na bydlení, kde nás předčí pouze Estonsko. Jsme druzí ve zdražování elektřiny, třetí u plynu.
Jak to tak vypadá, zdražoval, kdo mohl a komu zákazník utéct neměl kam. Tato doba snad končí, i když inflační rizika přetrvávají. Ať už jde o potenciálně dražší služby, vysoké náklady v mezinárodní dopravě nebo aktuálně slabší korunu. V každém případě, inflace letos skončí pod trojkou.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
