Pouze pět zemí z dvaceti států eurozóny vykazuje nižší inflaci než Česko. Jde o Lotyšsko, Litvu, Itálii, Finsko a Kypr. Společně s ním má nižší inflaci než Česko také Dánsko. Ukazuje se tak, že je problematické spojovat inflační vývoj s používanou měnou, jak se často dělo například loni. Dánsko má v současnosti vůbec nejnižší inflaci v EU, přitom platí eurem.
Rakousko 4,2
Slovensko 3,8
Polsko 3,7
Maďarsko 3,6
Německo 2,7
Česko 2,2
Naopak „eurové“ Rakousko či Slovensko vykazují nyní vyšší inflaci než „bezeurové“ Polsko, Maďarsko i Česko.
Ze zemí Visegrádské skupiny tak v současnosti vykazuje nejvyšší inflaci jediná z nich, která platí eurem – Slovensko. Důvody odlišného vývoje a nynějších měr inflace jsou hlubšího a komplexnějšího rázu než používaná měna.
Podle Českého statistického úřadu, který používá jinou metodiku než Eurostat, činila únorová míra v Česku rovná dvě procenta v meziročním vyjádření. Poprvé od konce roku 2018 se tak míra inflace ocitla přesně na cíli České národní banky. Od ledna 2019 včetně byla vždy nad tímto cílem.
Českou inflaci v únoru snižovalo to, že prodejci potravin v čele s řetězci konečně začali alespoň částečně promítat historicky zcela se vymykající zlevnění zemědělců, nadále – i podle pondělních čísel za únor – meziročně bezmála dvacetiprocentní, do koncových cen.
Zatímco například zelenina v lednu meziročně zdražovala ještě o více než třináct procent, v únoru už meziročně zlevňovala, o 0,1 procenta. Meziměsíčně pokles inflace tlumil růst cen pohonných hmot, jenž způsobil růst cen ropy na světových trzích, a slábnutí koruny vůči dolaru.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
