Zafungoval vysoký srovnávací základ a vedle toho odeznívají i inflační tlaky přicházející z výroby a dovozu. Díky tomu se situace ve vývoji cen stabilizovala, nicméně stále platí, že za poslední tři roky se zde zvýšily ceny zboží a služeb pro spotřebitele o třetinu.
Hůře na tom bylo za poslední tři roky jen Maďarsko, Estonsko a Litva. Mimochodem dvě země s eurem. A daleko od nás neskončilo ani Slovensko, kde ceny vzrostly téměř o 30 procent a kde už přitom cenová hladina je výše než u nás.
ČR si z pohledu posledních tří let nicméně udržela první příčku, pokud jde o zdražování oblečení a obuvi, audiovizuální techniky nebo hotelových služeb.
Inflační vlna tedy odeznívá nejenom z pohledu národní inflace, ale i té harmonizované. Inflaci v ČR táhnou dolů příznivě se vyvíjecí ceny zboží, především pak zlevňující potraviny.
Naproti tomu negativní signály přicházejí ze služeb. Zde rozhodně k žádnému velkému zklidnění inflační vlny nedochází, ať už jde především o rostoucí náklady na rekreace, volnočasové aktivity nebo nájemné.
V dalších měsících bude pro vývoj inflace podstatné, jak se v nových podmínkách zachovají samotní spotřebitelé. Zda po letech omezování se začnou opět rychle nakupovat zboží a služby a vznikne tak příležitost pro poptávkovou inflaci nebo zda zůstanou ve svém chování i nadále obezřetní.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
