Ve třetím čtvrtletí 2020 se tedy podařilo úroveň zadlužení příznivým způsobem korigovat, avšak to je jen přechodný vývoj, daný časováním splatností jednotlivých sérií vydávaných dluhopisů. Kvůli opatřením pro boj s pandemií, ale i kvůli daňovému balíčku, prosazenému koncem roku 2020, veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupne ze své úrovně z loňského třetího čtvrtletí, 38,4 procenta, citelně nad úroveň čtyřiceti procent. Tak se stane už v roce letošním.
Česká republika se ale ještě ve třetím čtvrtletí 2020 držela v elitním klubu nejméně zadlužených zemí EU. Ve druhém loňském čtvrtletí jen pět zemí EU vykazovalo úroveň veřejného dluhu k HDP nižší než 40 procent.
Kromě ČR, která vykazuje dluh pod úrovní čtyřiceti procent nepřetržitě od roku 2015, šlo ještě o Estonsko, Lucembursko, Bulharsko a Švédsko.
Na této situaci se nic zásadního nezměnilo ani ve třetím čtvrtletí 2020, byť Eurostat ještě mezinárodně srovnatelná data teprve vydá. ČR však nadále zůstane v elitním klubu nejméně zadlužených zemí EU, i právě proto, že se jí přechodně podařilo dluh loni ve třetím kvartále korigovat.
V letošním roce je však třeba počítat se zmíněným výraznějším zhoršením stavu veřejných financí a nelze vyloučit, že některá či některé z klíčových světových ratingových agentur zhorší České republice výhled vývoje veřejných financí, nebo dokonce rating.
Zhoršení výhledu či ratingu zpravidla prodražuje půjčování na mezinárodních trzích a celkové náklady obsluhy dluhu. Méně prostředků tak státu zbývá například na investice nebo na zvyšování důchodů.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
